V prosinci loňského roku byly dokončeny těžby smrkových souší v úseku mezi Turistickým mostem a Brtnickým hrádkem na Krásnolipsku v Národním parku České Švýcarsko. Práce zaměřené na prostupnost pro složky záchranného systému a současně i na snížení rizik pro návštěvníky obnášely v průběhu roku postupné odtěžení zhruba 700 souší, kromě běžných způsobů musela část stromů být vytěžena i s použitím lezecké techniky.
“Po technicky náročných zásazích podél páteřních cest vedoucích cennou přírodou Kyjovského údolí a údolí Brtnického potoka, které správa parku dokončila v roce 2023, jsme se při loňské údržbě cestní sítě zaměřili také na odstranění mezery na zeleně značené turistické trase k Brtnickému hrádku. Návrat značení na tento úsek návštěvníkům umožní opět plánování okružních výletů po cestách s vyšším bezpečnostním standardem, a to s výchozími místy v Brtníkách, Vlčí Hoře či Kyjově u Krásné Lípy,” říká Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
Cestní úsek byl dosud kvůli možným pádům souší po dohodě s Klubem českých turistů (KČT) odznačen a udržován průchodný pravidelným prořezem. Návštěvníci jím mohli procházet na vlastní nebezpečí. Po jeho zabezpečení se zelené turistické označení opět může vrátit jak do terénu, tak do mapových podkladů. Informaci o možnosti návratu turistického označení správa národního parku značkařské sekci KČT Ústeckého kraje již předala.
Video Prokopa Pitharta ukazuje, proč by kácení podél některých cest poničilo cenné biotopy
Na Krásnolipsku zelené pruhové značení KČT před kůrovcovou kalamitou návštěvníky vedlo z města Krásná Lípa okolo obce Doubice a skrz národní park České Švýcarsko do osady Brtníky. V současné době se na této trase nachází ještě jedno přerušení turistického značení. Na území národního parku, v úseku vedoucím Studáneckým dolem, totiž vede mimořádně cenným biotopem podmáčené smrčiny. Lesnický zásah pro zajištění bezpečnosti návštěvníků by vedl k významnému poškození stanoviště, proto úsek zůstává odznačený do doby, než dojde ke spontánnímu rozpadu odumřelých smrkových souší. Návštěvníci však mohou alternativně využít žlutě označeného propojení Kyjovského údolí a rozcestí Hřebec.
Na rozdíl od lidmi založených smrkových monokultur jsou biotopy podmáčených smrčin v národním parku původní. Jsou reliktem z doby ledové a smrky se na stanovištích ležících v chladných a vlhkých údolích národního parku udržely díky fenoménu takzvané klimatické inverze. Ta do značné míry simuluje horské klima, které je pro smrčiny domovské. Fenomén podmáčených smrčin Českého Švýcarska podrobně vysvětluje ve svém videu filmař a dokumentarista Prokop Pithart. Video je volně dostupné na platformě YouTube.
Zdroj: www.npcs.cz