Ve dnech 5. a 6. 10. 2022 se na děčínské zámku konala odborná konference na téma „Budoucnost managementu toků povodí Labe v pohraničním regionu ČR a SRN“. Celá akce proběhla pod záštitou ministryně životního prostředí Ing. Bc. Annou Hubáčkovou, primátora města Děčína Ing. Jiřího Anděla, CSc. a ředitelů NP České Švýcarsko a NP Sächsische Schweiz.
Vodní toky představují významné krajinné prvky, které jsou po staletí využívány člověkem. Dlouhodobý antropogenní tlak vedl k dlouhodobé degradaci řady funkcí říční krajiny. Neudržitelnost takového počínání ve světle globální změny klimatu a akutní potřeba obnovy regulačních funkcí říční krajiny vedou k potřebě koordinace přístupů a předávání a sdílení informací o dobré praxi. Klíčovým nástrojem je participace vše zúčastněných a otevřená diskuze o budoucnosti našich řek. V tomto směru považujeme řeku Labe, coby největší naši řeku, za symbol a diskuzi o její nové budoucnosti za příležitost pro generace současné i budoucí.
Konference se zúčastnilo na 70 odborníků z řad vodního hospodářství, správců vodních toků, ochrany přírody, státní správy a také akademiků z České republiky, Spolkové republiky Německo, ale i z Francie nebo USA. Cílem konference bylo otevřít a komentovat některé přístupy v oblasti správy vodních toků.
První přednáška doc. Jana Hradeckého z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity byla zaměřena na hlavní fluviálně geomorfologické aspekty fungování řek a jejich reakce na antropogenní zásahy. Teoretické principy byly prezentovány na konkrétních příkladech odezvy morfologie vodních toků na ovlivnění bilance sedimentů v korytech, otázky související se zkapacitňováním říčních koryt a role vegetace ve fungování říční krajiny.
Následovala přednáška Dr. Lukáše Krejčího ze společnosti Envicons, s.r.o, který prezentoval novou metodiku zaměřující se na hodnocení sedimentární bilance menších vodních toků, které zásadně ovlivňují celkovou donášku do hlavních koryt. Metodika byla zpracovány pro Lesy ČR a měla by být v rámci spravovaných povodí implementována.
Následující příspěvek dr. Václava Škarpicha (PřF OU) poukázal na hydromorfologický stav dolního úseku Labe a zaměřil se na otázku cílového stavu řeky z pohledu potenciálního stavu.
Poslední příspěvek se v dopoledním bloku věnoval Ing. David Veselý (Povodí Moravy, s.p.) prezentaci aktuálních revitalizačních projektů v povodí řeky Moravy. Prezentované přístupy a výsledky potvrzují, že obnova funkcí říčních ekosystémů je významnou součástí práce moderního managementu povodí. Prezentovány byly ukázky revitalizací štěrkonosných toků (Bečva), meandrujících toků (Dyje, Kyjovka), nebo revitalizace anastomózního koryta řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví.
V odpoledním bloku vystoupil významný zahraniční host, nestor světové fluviální geomorfologie Hervé Piégay z Univerzity v Lyonu (Francie), který se dlouhodobě věnuje výzkumu fungování říčních systémů a po více než dvacet let koordinuje výzkum, revitalizace a monitoring v povodí řeky Rhony. Komplexní přednáška poukázala na nutnost interdisciplinárně orientovaného přístupu nejen k výzkumu, ale i vlastní správy vodních toků prof. Piégay jasně prokázal dlouholetou zkušeností a výsledky revitalizačních opatření na velkém evropské řece jejich význam pro obnovu funkcí řeky a potřebu těchto komplexních revitalizačních opatření v souvislosti s globální klimatickou změnou.
Na jeho část zaměřenou na otázky říčního kontinua navázala přednáška Pavla Marka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který shrnul problematiku prostupnosti řeky Labe pro vodní organismy. Zvlášť byl zdůrazněn význam zprůchodňování příčných staveb pro ryby a byla popsána i účinnost stávajících opatření.
Následoval příspěvek Jana Peppera z Biosphärenreservat Oberlausitzer Heide und Teichlandschaft, který představil revitalizační projekty v povodí řeky Sprévy. Byly dokumentovány renaturace koryta povodněmi i některá technická řešení.
Odpolední exkurzi do povodí Bynoveckého potoka předcházela prezentace Ing. Michala Rouska, který stručně představil revitalizační a protipovodňová opatření na malém vodním toku.
Konferenční část pak plynule přešla do terénní exkurze, kde účastníci se správci toku a realizátorem opatření Ing. Zbyňkem Hýzlerem na Bynoveckém potoce diskutovali problematiku realizace a efektů podobně zaměřeních opatření v zemědělské a lesní krajině Labských pískovců.
Druhý den konference byl čistě exkurzní. Exkurze byla zahájena v děčínském přístavišti a následně plavbou na lodi Bohemia do Bad Schandau. Cestou proběhlo představení problematiky plánované výstavby plavebního stupně Děčín zástupcem NP České Švýcarsko Ing. Petrem Bauerem. Kolegové z Německa dále komentovali přístupy v hodnocení kvality říčních systémů v rámci Zemské správy přehrad v Sasku a poslední přednáška se zaměřila na představení revitalizací a správy řeky Křinice v rámci NP Sächsische Schweiz. Po příjezdu do Bad Schandau následovala exkurze do povodí říčky Křinice, která byla doprovázena komentářem o vývoji řeky Křinice, antropogenním ovlivnění povodí, renaturaci koryta povodněmi a dalšími praktickými problémy při správě toků v rámci Saska.
Dvoudenní konference ukázala řadu příležitostí ve správě toků dolního Labe. Otevřené otázky souvisí především s budoucností hlavního toku řeky Labe, protože jeho hydromorfologický stav vykazuje značné rezervy a současná jeho správa by měla zásadním způsobem myslet na obnovu přirozených funkcí říčního ekosystému, a to i v souvislosti s vlivem jeho stavu na říční úseky na území SRN. Neopakovatelnost a environmentální význam labského kaňonu je pro příští generace výzvou současné spolupráce vodohospodářů, ochrany přírody a všech obyvatel předmětného území.
doc. Jan Hradecký
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity
Zdroj: www.npcs.cz