Je to možné buď přímo pěšky, ale vzhledem k tomu, že dnes většina rodin jezdí autem, mohou se pohodlně přiblížit k cíli cesty a záleží jen na nich, jak dlouhou trasu si pak zvolí. Velice oblíbenou destinací je část Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce severně od Děčína směrem k hranicím. Nikomu asi nemusíme představovat takové turistické cíle jako je Děčínský Sněžník, Vlčí jezero či Maxičky. V dnešní době, kdy je pobyt na čerstvém vzduchu vřele doporučován, se můžete vydat právě tímto směrem. Jsou místa, kde najdete velké množství stejně smýšlejících turistů; mezi ty bezesporu patří rozhledna na Sněžníku, kam se lze dostat u několika směrů, či Kristin hrádek, kam vede pohodlná asfaltová silnička, což je vhodné pro rodiny s kočárkem a malými dětmi. Snadno dostupným místem je také Vlčí jezero, které se nachází pouze několik desítek metrů od hlavní silnice. Celá oblast je však protkána řadou cest a cestiček, na kterých určitě davy turistů nepotkáte, stačí jen prozkoumat mapu a vybrat si nějaký zajímavý cíl. A když si najdete i zajímavé informace z historie konkrétního místa, budete překvapeni, jakým životem žili naši předkové a jaké osudy je potkaly.
Věděli jste třeba, že obec Maxičky dostala své jméno podle Maxmiliana Thun-Hohensteina, který ji v roce 1671 založil? Hrabě Maxmilian potřeboval v této oblasti vybudovat zázemí k obnově hospodářství zanedbaného v době třicetileté války a také k ochraně lesního majetku před požáry, ale i před pytláky. V té době byl totiž součástí Horního Žlebu dvůr Papert, který Thunům nepatřil, a jeho obyvatelé neoprávněně zasahovali do hospodaření v této oblasti, zejména pytláctvím. Později měli Thunové s osadou velké plány, ve 20. letech minulého století nechali upravit velký rybník pro rekreační účely a na jeho břehu postavili lesní klimatické lázně s letními byty. Jejich záměr – vybudovat zde rozsáhlý rekreační a sportovní areál se bohužel kvůli nepříznivé finanční situaci nakonec nepodařil.
Z Maxiček se můžete dostat k bývalému Královu mlýnu, který se nacházel zhruba hodinu chůze severovýchodním směrem. Z centra obce půjdete nejprve cca 1 km po žluté turistické značce a pak odbočíte vlevo na Královomlýnskou cestu. Až po levé straně minete Rybník u Králova mlýna, který byl vyhlášen přírodní památkou, budete vědět, že jste téměř u konce cesty. Bohužel, dnes zde jsou pouze pozůstatky původních staveb, sanace zbytku ruin a okolí proběhla po roce 1990. Najdete zde nejen přístřešek pro turisty, ale také zkrácený náhon a funkční napodobeninu původního mlýnského kola, která připomíná zašlou slávu tohoto místa.
Z historie:První zmínky o mlýnu, který díky velké poptávce po dřevu sloužil jako pila, pocházejí z 2. poloviny 16. století. Během třicetileté války byly všechny objekty zničeny požárem a na svoji obnovu čekaly až do roku 1826-1827, kdy zde Thunové nechali postavit novou lesovnu a pilu, která sloužila do roku 1872. V té době se však čile rozvíjel turistický ruch, takže se místo stalo oblíbeným odpočinkovým místem jak z české, tak ze saské strany. Před 1. světovou válkou zde byla dokonce barevně vyznačena první turistická trasa. Po roce 1945 již nebyl hostinec provozován a chátral, takže po vybudování hraničního pásma v 50. letech byl zcela zbořen.
Zdroj: idecin.cz
Náhledové foto: Jiří Šťastný