Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou roli přitom při odchovu sehrály obyčejné slepice! „Náš pár čáj obojkových přišel na jaře o část snůšky kvůli predátorům. Zbylá tři vejce jsme již obětovat nechtěli, a proto jsme je odebrali a putovala do líhně. Tam strávila zhruba 45 dní, po nichž se vylíhlo jedno mládě,“ popisuje zoolog Roman Řehák. V průběhu inkubace přibyla v líhni i vejce obyčejných slepic a s denním odstupem se tak vylíhla jak malá čája, tak spousta kuřátek. Umělý odchov čáji obojkové bez rodičů není vůbec jednoduchou záležitostí. Kuřata se učí všemu tím, že opakují to, co dělají rodiče. „Jak to tedy udělat, aby malá čája začala sbírat potravu a zobat? Dostal jsem nápad dát k ní do odchovny několik kuřátek. Ta totiž umí zobat hned po vylíhnutí a čája by to od nich mohla okoukat,“ říká zoolog. A přesně tak se stalo.
Ošetřovatelé začali mláďatům připravovat směs krmení, která obsahovala složky důležité jak pro kuřata slepic, tak pro čáju. Šrot, který preferují slepice, míchali se zelenými výhonky pro čáju, později začali přidávat nastrouhané vejce a mrkev, čínské zelí, ptačinec, žabinec, listy pampelišky. Velmi rychle tak začaly oba druhy žít v symbióze. Aby měla čája dostatek vitamínu D a nezkomplikovala její vývoj případná křivice, začali ji chovatelé pravidelně vynášet na slunce. Společnost jí při tom dělal jeden z odrostlých kohoutků. „Ten k ní nakonec přilnul tak, že lze krásně pozorovat, jak se o ní stará a při hrabání jí nabízí potravu,“ doplnil Roman Řehák. Dvouměsíční čája se tak má čile k světu a zoo doufá, že v jejím odchovu již nenastanou žádné komplikace.
Čája obojková je statný pták šedého zbarvení s tmavým obojkem na krku. Typickým znakem tohoto druhu jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před nepřáteli. V některých oblastech chovají lidé čáju jako domácího ptáka, mnohdy ani ne tak pro užitek, nýbrž jako „hlídacího psa“. Je totiž velmi ostražitá a upozorní na jakéhokoliv vetřelce. Její hlas je mimořádně zvučný a slyšitelný až na 3 km daleko.
Alena Houšková
Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna, příspěvková organizace