To, že populární děčínská jednadvacítka po předčasně ukončené sezóně pověsila brusle definitivně na hřebík, se už vědělo. Ovšem, před pár dny se pro klub i děčínské příznivce zjevila ta nejlepší možná zpráva. Michal Oliverius totiž vůbec neváhal a přijal nabídku pozice hlavního trenéra Medvědů. Jak se na tuto novou roli těší a co vzkázal fanouškům Děčína, se dozvíte v rozhovoru, který Vám přinášíme.
1. Michale, po předčasně ukončené sezóně ses definitivně rozhodl ukončit svou bohatou hokejovou kariéru. Napadlo Tě tehdy, že bys dostal nabídku u „A“ týmu zůstat, a to rovnou jako hlavní trenér?
Nějaké náznaky a varianty ohledně trénování jsem věděl, ale úplně nebylo jasné, v jaké kategorii a v jaké pozici to bude, vše se řešilo po ukončení sezóny.
2. Když tato zpráva spatřila světlo světa, došlo k nějakému hecování ze strany, teď už bývalých, spoluhráčů?
Jo, určitě. Našli se někteří chytráci, co mi posílali zprávy a hlasovky, ale vesměs vše, s čím jsem si uměl poradit (smích).
3. Zcela jistě sis ukončení své velmi úspěšné hokejové kariéry představoval jinak. Dobře rozjeté play-off, které za stavu 2:1 na zápasy zastavila pandemie a následně došlo k ukončení celé sezóny. Plánuješ pro fanoušky nějaké oficiální rozloučení, podobně jako tomu bylo u Jardy Haška?
Nikdy by mě nenapadlo, že se dá takhle nějak ukončit sezóna a ještě k tomu, když byla moje poslední. Divný konec sezóny potažmo kariéry, ale musím to brát jak to je. Zatím nevím o žádné rozlučce, uvidíme…
4. V děčínském dresu jsi po tom, cos v roce 2009 přestoupil z České Lípy, strávil dlouhých jedenáct sezón. Bylo to nakonec Tvé nejdelší působení v jednom týmu. Asi není třeba se ptát, zda Ti zdejší prostředí přirostlo k srdci. Patrně jsi tedy s nabídkou trenéra příliš dlouho neváhal?
Zcela bezpochyby mi Děčín přirostl k srdci. Věděl jsem, že u hokeje chci zůstat a volba byla jasná a bez rozmyšlení – HC DC.
5. Patřil jsi k hráčům, kteří pravidelně zapisovali mnoho kanadských bodů. V poslední sezóně jich na svém kontě máš čtyřiačtyřicet včetně nedohraného play-off. Kdyby Tě nezabrzdilo zranění, asi bys dosáhl na vyšší metu, je to tak?
Body tak nějak ke mě po celou kariéru vždy patřily. A i když to už nebylo úplně herně ono, tak kdybych odehrál více zápasů v sezóně, dostal bych se, myslím, na nějakých 55-60 bodů, a to by bylo slušné. Ale na kdyby se nehraje. Zranění a nemoci ke sportu patří.
6. Nyní budeš v úplně nové roli, v pozici hlavního kouče. Máš už nějaké představy, jak s týmem budeš pracovat a co od hráčů očekáváš? Přeci jen jsi s nimi ještě před pár měsíci hrál a najednou jim budeš „velet“.
Je to takové zvláštní, když člověk s kluky hraje a pak těm samým klukům má velet na střídačce jako trenér. Ale myslím si, že i já a i kluci to společně zvládneme. Představy jsou pořád ty stejné (makat, poslouchat, mít z toho radost, těšit se na trénink a na zápas, svačiny, aby fungovaly, nějaké to pivko si dát). Prostě ty normální vyzkoušené věci, které fungují „milión“ let. Když tohle všechno bude fungovat dohromady, jsem přesvědčený, že vše bude OK.
7. Jak moc se na tuhle výzvu těšíš? Bude to jiné, najednou budeš prožívat emoce na střídačce, mnohokrát bys určitě v nějaké situaci sám naskočil na led.
Těším se moc, jak to budu prožívat ze střídačky a na ledě to budou muset už řídit kluci, já už ne.
8. V kabině jsi byl šéf, nosil jsi kapitánské céčko, všichni Tě brali s respektem, nikdo si nic nedovolil, jak jsi vždy tvrdil. Teď to asi bude platit dvojnásob, že?
V kabině jsem byl šéf, no a vlastně zůstávám pořád šéfem (smích). Věřím, že to pospolu všichni zvládneme a vše bude klapat jak má. Nedělal bych z toho nějakou velkou vědu, bude to v pohodě.
9. Co bys závěrem vzkázal fanouškům Děčína? Jsi jejich velkým oblíbencem, určitě jsou moc rádi, že u áčka zůstaneš, i když už v jiné pozici.
Fanouškům bych vzkázal, že byli vždy skvělí a podporovali jak mě, tak i celé mužstvo. Když se nám dařilo i nedařilo a jezdili za námi i na výjezdy. Ať v tom pokračují a jsou pořád takoví, jací byli doposud. Za mě osobně bych jim chtěl strašně poděkovat za celou dobu, co jsem v Děčíně, jak mi fandili. Díky moc – Oli #21.
Michale, díky za rozhovor a přeji za celý tým HC Děčín, ať se Ti daří a vstoupíš do trenérské éry tou správnou nohou.
Vendula Zdražilová, HC Děčín