Kooperativa NBL má za sebou polovinu základní části a tým Válečníků stráví reprezentační přestávku na 8. příčce s bilancí pěti výher a šesti porážek. O zhodnocení první poloviny sezóny jsme požádali trenéra Tomáše Grepla.
• Co říkáte bilanci vaše týmu v lize?
Výsledkově jsme chtěli mít o jednu, dvě možná i tři výhry více, protože náš tým není poskládaný špatně. Jenže jsme prohráli poslední tři zápasy v řadě, což má ale objektivní příčiny. Hráli jsme bez dlouhých a vliv chybějících kilogramů a centimetrů byl vcelku zásadní. Prohry nás samozřejmě mrzí, obzvlášť ty dvě, které přišly v poslední vteřině. Liga je ale velmi vyrovnaná a budeme se rvát dál o další lepší výsledky.
• A jak byste okomentoval herní projev svého týmu?
Co se týká herní stránky, nejsem zcela spokojen. Kdybych měl srovnat náš projev a výsledky, jsou výsledky lepší. Já se snažím přeměnit hráče na lepší basketbalisty, jenže někteří hráči se s přístupem, jaký po nich chci já, ještě nesetkali a je to boj. Například přeměnit Šimona Ježka na skórující mašinu je těžké. Herní projev tedy není příliš dobrý, což jde ale ruku v ruce s tím, že Pavel Grunt má od té doby, co jsem přišel k týmu, tedy zhruba půl roku, zdravotní problémy. A přitom on měl být jako první pivot stěžejním kamenem naší hry. Tím herní projev trochu trpí, protože hra, kterou bych chtěl implementovat do týmu, je závislá na vysokých hráčích.
• Když se vrátíme k výsledkům, několik zápasů jste ztratili až v samé koncovce. Čím to? Je to jen o štěstí?
To je pravda, ale také jsme dva podobně vyhráli, když jsme doma porazili Svitavy a Brno. Ale liga je celkově velmi vyrovnaná a v jednotlivých zápasech rozhodují maličkosti. My jsme měli být v těch prohraných zápasech trošku přesnější i sebevědomější v zakončení a rozhodnější v klíčových chvílích. A štěstí přeje připraveným, takže jsme měli být také připravenější.
• Děčín také letos hraje v evropském poháru Alpe Adria Cupu, kde se mu zatím daří a má jistý postup ze základní skupiny.
Tento pohár je asi nejslabší z evropských, ale stále to jsou mezinárodní zápasy a pro zúročení našeho tréninkové procesu jsou výborné. Utkání jsou pro nás dobrá konfrontace a jsme rádi, že jsme ve skupině porazili chorvatského i rakouského soupeře. A těší nás i to, že budeme mít po skončení základní části poháru k dispozici ještě minimálně dva zápasy. Šanci v nich totiž dostávají mladší hráči, pro které je to zdroj zkušeností. Nyní už jen čekáme, kdo bude náš další soupeř, jestli to bude slovinský Šenčur, rakouský Hallmann Vídeň nebo Opava.
• Sledujete výkony dalších českých týmů v poháru AAC?
Za sebe mohu říct, že česká liga má stoupající kvalitu a výsledky z pohárů to dokazují. Nymburk hraje v Champions League velmi dobře a také v Alpe Adria Cupu si české týmy v porovnání s okolními zeměmi vedou skvěle. A kvalita českých hráčů stoupá, což je samozřejmě také fajn.
• Přesto se Děčín dohodl v minulých dnech na spolupráci se srbským pivotem Filipem Vukosavljevičem.
Už před sezónou jsem měl seznam hráčů, které jsem si uměl v Děčíně představit, ale seznam byl limitovaný financemi klubu. A Filip byl jedním z hráčů, kteří na seznamu byli a cítil jsem, že by do týmu zapadl. Jenže pak se klub dohodl na prodloužení smlouvy s Lambem Autreym a Klintem Carlsonem, a já už nechtěl do týmu příliš sahat co se týká zahraničních hráčů. Když ale naše situace začala být opravdu kritická, protože zdravotní problémy má i Robert Landa, a bez dlouhých se opravdu hrát nedá, projevil jsem aktivitu získat nějakého pivota, jehož by nám náš rozpočet dovolil. A Filip byl jedním, který přicházel v úvahu. Plus na jeho straně bylo to, že žije v Praze, kde jeho manželka hraje za USK Praha v eurolize. Takže jsme se rozhodli jednat a jsem hrozně rád, že Filip nabídku akceptoval.
• Bylo jeho rozhodování dlouhé?
Neřekl bych, protože hned jak jsem mu zavolal a představil se, okamžitě mi odpověděl, že je připraven přijít. Jsem přesvědčen, že jeho angažování bylo dobrý krok a Filip nám na hřišti hodně pomůže.
• Umíte si ho už představit ve svém týmu?
Umím, protože už včera (úterý 26. 11.) byl na tréninku a mezi své nové spoluhráče zapadl úplně bez problémů. V dalších trénincích se ho budeme snažit co nejvíce zaimplementovat do týmu tak, aby nám ve Svitavách už mohl pomoci kvalitním výkonem.
• A co jeho vizáž?
Sice vypadá jako Hannibal Lecter, ale je to úplně pohodový kluk s charakterem. A upřímně, mě jeho vizáž příliš nezajímá. Já potřebuji, aby zahrál zády ke koši, aby doskočil míče, postavil dobré clony pro klíčové hráče z perimetru a byl připraven sbíhat ke koši a dávat jednoduché body. Kvalitu bezpochyby má, zkušenosti rovněž, takže věřím, že bude platným členem týmu.
• Od začátku sezóny dáváte vcelku dost prostoru mladým hráčům. Jste s jejich výkony spokojen?
Očekávám od nich ještě lepší výkony, byť ne samozřejmě dvojciferná čísla, ale umím si představit, že ještě lépe prodají to, co jsou schopni dělat na tréninku. Na druhou stranu chápu, že je to pro ně těžké. Lukáš Bobek v dorostech na USK téměř nehrál a jeho zápasová zátěž za poslední roky je minimální, naopak Martin Mach má zátěž velmi velikou, má odehráno hodně minut, ale chybí mu ten nejkvalitnější tréninkový proces a je limitovaný v individuálních dovednostech. Kuba Skalička nemá za sebou žádnou minulost a začíná od nuly. Ale šanci dostávají a dostávat budou, protože vedení klubu chce kádr omladit a vyrazit touto cestou.
• Máte za sebou polovinu základní části a téměř celou základní skupiny poháru AAC. Byl tam nějaký zápas, který se vám vyloženě povedl?
Když zápasy hodnotím, vždy vidím, že neustále děláme hodně chyb, které by už tam být neměly. Takže z mého pohledu musím říct, že jsme neměli žádný povedený zápas. Na každý koš se strašně nadřeme, protože nejsme kdovíjaká útočná mašina, naopak v obraně inkasujeme plno lehkých košů. Jsme sice schopni zápasy vyhrát, ale zatím tomu chybí lehkost, plynulost, trochu více trpělivosti a preciznosti. Ale pracujeme na tom a budeme se zlepšovat.
• Jak?
Základem je dobrý tréninkový proces. Hráči také ode mě dostávají plno informací, které jsou pro ně nové. Když za příklad opět vezmu Šimona Ježka, tak on není bůhvíjaký střelec, ale my se snažíme ho zlepšit. Aby jeho procento nebylo dvacet, ale třicet, třiatřicet nebo pětatřicet. Je těžké předělat jeho techniku střelby, obzvlášť, když je mu třicet, ale na nějakých detailech, jako je protažení ruky, sklopení zápěstí nebo více roztažené prsty na míči, můžeme zapracovat a to může změnit hodně věcí.
• Jaký program měl tým během reprezentační pauzy?
Po zápase v Pardubicích dostali kluci volno, protože si potřebují od basketbalu odpočinout a navíc jsme hráli posledních deset dní v úzké rotaci, takže všichni toho už měli plné kecky. Pauza tedy přišla vhod všem. Od úterka už ale zase trénujeme a příští týden nás čeká poslední zápas základní skupiny AAC v Ústí a pak zahájíme druhou polovinu základní části ligy ve Svitavách.
• Jak se těšíte na třetí derby v sezóně?
Do každého zápasu jdeme s tím, že ho chceme vyhrát, ale zrovna toto utkání není z těch nejdůležitějších. Tím nechci říct, že ho vypustíme či podceníme, ale pro mě bude důležité, abychom opět zlepšili nějaké věci, zakomponovali do hry Filipa a celkově se připravili na sobotní duel s Tury. To bude těžký duel, ale víme, že tam umíme vyhrát a budeme se rvát do poslední chvíle o co nejlepší výsledek.
• A poslední otázka. Jak se vám líbí mezi Válečníky?
Za půl roku, co jsem v Děčíně, vidím, že klub funguje velmi dobře a všude na mě dýchá přátelské prostředí, což třeba nemohu říct třeba o Weissenfelsu, kde jsem strávil sedm let. To je snad všeříkající. Funguje zde maximální součinnost všech lidí, kteří se okolo klubu pohybují, diváci jsou skvělí a pomáhají nám. Teď je na mě zlepšit výsledky A týmu, aby spokojenost lidí byla ještě větší a lépe se jim pracovalo.
Zdroj: www.bkdecin.cz