Nová sezóna se nezadržitelně blíží a pro Válečníky startuje již v úterý 24. září, kdy na domácí palubovce odehrají úvodní duel nového ročníku Alpsko-jadranského poháru proti rakouskému Štýrskému Hradci. Hned v sobotu pak čeká na Děčín derby s ústeckou Slunetou, a to opět v rámci skupiny D poháru AAC. Ligu pak zahájí naši v sobotu 5. října domácím duelem se svitavskými Tury. O tom všem, ale také o přípravě a mistrovství světa jsme hovořili s generálním manažerem BK ARMEX Děčín, Lukášem Houserem.
• Můžete na úvod krátce shrnout minulý ročník z pohledu Děčína?
Byla to nejturbuletnější sezóna jakou jsem zažil. Byly tam dobré výsledky, špatné výsledky, pak skvělé play-off a do toho výměna trenéra. Bylo toho strašně moc a sezóna byla velmi psychicky náročná, ale na konci se vždy počítají výsledky a ty přišly v podobě stříbrných medailí.
• Bude nadcházející sezóna klidnější?
Tohle nedokáži říct. Nejspíš ale bude jako každá jiná. Nejprve budou očekávání, pak přijdou výsledky a uvidí se. My každopádně chceme opět bojovat o medaile, ale to chce řada klubů z ligy, takže uvidíme. Já osobně chci, abychom hráli basketbal, který se bude lidem líbit, abychom každý okamžik zápasu bojovali o každý míč, o vítězství. Pokud budeme toto plnit, to ostatní přijde. A když se prohraje, naši fanoušci jsou už tak vyzrálí, že nám zatleskají i po nezdaru. Ale musí vidět, že jsme na hřišti nechali všechno.
• Příprava se pomalu blíží ke svému konci. Jste s ní spokojen?
Tuto otázku rozdělím na dvě odpovědi. V personální otázce nás trochu trápí zranění, protože Pavel Grunt si přivezl z letní univerziády zranění kotníku a laboruje s tím do teď. Sice hraje i trénuje, ale není to stoprocentní. Také se doléčuje Robert Landa, jehož už od konce minulé sezóny trápí achilovky. V situaci pivotů máme tedy trošku problém, ale do začátku sezóny to snad dáme do pořádku. V herní části přípravy odvedl jako každý rok skvělou práci Kuba Důra (sportovní manažer – pozn. red.) a díky němu jsme mohli hrát přípravné zápasy se skvělými a silnými zahraničními soupeři. Například utkání s Bambergem a Bayreuthem, což jsou celky patřící ke špici bundesligy, byla skvělou zkušeností. Výsledky byly vesměs solidní a odpovídají fázi přípravy. Pravda, mohli být i lepší, ale podle mě odpovídají výši rozpočtů a kvalitám soutěží našich soupeřů. Mohli jsme hrát i se slabšími soupeři, vyhrávat a plácat se po ramenou, ale tohle není naše cesta. Věřím, že zápasy s těžkými protivníky se nám v dobrém vrátí.
• Která utkání se vám líbila nejvíce?
Moc se líbil domácí duel s Chemnitz, kde jsme odehráli dobrý part, povedený byl také zápas s polským Ostrówem, byť jsme prohráli. A dobré střetnutí bylo také v Zelené Hoře, které jsem sice neviděl naživo, ale trenéři si ho chválili.
• V rámci přípravy došlo i ke změnám v kádru Válečníků, tou nejvýznamnější byl odchod kapitána Jakuba Krakoviče. Tohle asi nebyla pro vedení klubu lehká situace?
Kuba odvedl v klubu velmi dobrou práci, byť měl smůlu na zranění. Byl také ohromným přínosem po lidské stránce a nakonec dovedl tým z kapitánského můstku, kde vystřídal Jakuba Houšku, ke stříbrným medailím. Kubovi ale končila smlouva a my se museli rozhodnout, jakou cestou se vzhledem k našim finančním možnostem vydáme. Jako klub máme určitý finanční budget a nemůžeme mít vše, co chceme. Kubu bychom měli v týmu dál moc rádi, ale zkrátka to nešlo.
• Naopak se vám podařilo udržet oba Američany – Carlsona i Autreyho. Jaká byla domluva?
Nebyla úplně jednoduchá, byla to zajímavá jednání. Licitace samozřejmě probíhaly, hráči mají své agenty, kteří chtějí získat co nejvíce, ale my jsme jako klub měli své limity a nemohli jsme je překročit. Nakonec jsme se dohodli a věřím, že jsme spokojeni všichni. Včetně našich fanoušků.
• Myslíte, že nějakou roli při rozhodování amerických hráčů hrálo i to, že byli v Děčíně první sezónu a hned získali stříbrné medaile?
Myslím si, že ano. Ale také na ně zapůsobilo děčínské prostředí a skvělí fanoušci.
• Do týmu zamířili tři mladíci – Lukáš Rozsypal, Martin Mach a Lukáš Bobek. Co si od nich slibujete?
Lukáš Rozsypal má talent, ale čeká ho ještě spousta práce. Je velmi mladý, chodí ještě na střední školu, ale potenciál má a především, je to odchovanec děčínského basketbalu, což je skvělé a my touto cestou chceme do budoucna jít. I proto se jako klub tolik věnujeme mládežnickému basketbalu. Z Liberce, potažmo z USK Praha, přišel rozehrávač Lukáš Bobek, kterého si vyhlédl trenér Tomáš Grepl. Je to dvoumetrový kluk, který hraje na rozehře, a takových hráčů po českých palubovkách moc neběhá. My v něm vidíme potenciál stejně jako v Martinu Machovi, který v dorostenecké extralize i první lize mužů v Plzni prokazoval své kvality. Po lidské stránce všichni tři zapadli do týmu úplně v pohodě, po herní stránce bude záležet především na nich samotných. Je také fajn, že Lukáš Bobek i Martin Mach budou studovat vysokou školu v Děčíně, kde jim přejeme hodně úspěchů.
• Už v úterý 24. září hraje první ostrý zápas sezóny, a to v Alpsko-jadranské poháru proti Štýrskému Hradci. Kromě něj narazíte ve skupině ještě na chorvatský Osijek a ústeckou Slunetu. Co říkáte tomuto losu?
Už před losem bylo jasné, že dostaneme jeden český tým a já jsem rád, že je to Ústí, protože derby se Slunetou jsou vždy velmi zajímavá. Věřím, že diváci se přijdou i v poháru AAC podívat na a pomohou nám k výhře. Co se týká Štýrského Hradce, s tím máme zkušenosti již z loňska, kdy jsme ho dvakrát porazili, ale oba duely byly těžké. Chorvatský Osijek zatím neznáme, ale je to země bývalé Jugoslávie, takže se dá předpokládat, že to budou opět kvalitní utkání. Celkově bych řekl, že naše skupina je o něco lehčí, než loni a naším cílem je postup do další části poháru. Na druhou stranu chceme v této soutěži dávat šanci mladým hráčům a trenér tak musí najít rovnováhu, abychom mohli splnit oba úkoly.
• Liga startuje 5. října a prvním soupeřem Válečníků budou Svitavy, které v minulé sezóně vyřadili v semifinále. To bude hodně pikantní start do sezóny…
U každého týmu se najde nějaké pojítko s minulou sezónou. Je ale pravda, že u Svitav už určitá rivalita je. Je to těžký soupeř, hrajeme doma a větší tlak bude na nás, ale to k profesionálnímu sportu prostě patří a my musíme udělat všechno proto, abychom vyhráli. Myslím si, že liga bude jistě zajímavá a vyrovnaná, snad kromě Nymburku, jenž bude opět trochu jinde a nyní bude těžit především z reprezentantů, kteří prokázali na mistrovství světa velikou kvalitu.
• Když jste načal téma mistrovství světa, díval jste se na zápasy České republiky? Co jste jim říkal?
Neminul jsem ani jeden zápas české reprezentace a snažil jsem se podívat i na co nejvíce dalších utkání. Šampionát jsem si velmi užíval a takové množství basketbalu v televizi bylo paráda. Česká televize odvedla skvělou práci. Samotné zápasy našich byly parádní a musím říct, že takhle hrát českou reprezentaci jsem ještě neviděl. Skvěle jsme bránili i útočili, každý hráč měl svou roli, kterou plnil, k tomu přidal něco navíc a kvůli tomu jsme se dostali tam, kam jsme se dostali. Bylo až neuvěřitelné, že jsme hráli vyrovnané zápasy se světovými velmocemi a dokonce jsme některé porazili. Bylo to ohromné a příjemné překvapení, které ukázalo, že současná generace je výjimečná a mohla by ještě něco ukázat.
• Dá se odhadnout jaké dopady bude mít šesté místo pro český basketbal?
Nejprve chci říct, že úspěch zaznamenali nejen muži, ale také týmy U18 i U20, které se dostaly do A divizí na mistrovství Evropy pro příští rok. To je super. K tomu jsme také jako Česká republika získali pořadatelství jedné skupiny na ME za dva roky, což je další úspěch. Šesté místo na světovém šampionátu hodně basketbal zviditelnilo a snad to přinese i nějaké finance navíc. Také by to mohlo přivést více fanoušků na zápasy, a v neposlední řadě se každý úspěch odrazí ve větším zájmu dětí o ten daný sport. Pokud to kluby a federace uchopí správně, mohl by český basketbal získat více dětí do mládežnických týmů, což by se zase mohlo odrazit v efektu další silné generace. Ale tohle pocítíme až za několik let.