Krásná Lípa, 12.7.2019 – V Národním parku České Švýcarsko zahnízdilo letos rekordních sedm sokolích párů. Pouze v jednom případě však bylo hnízdění úspěšné. Obdobně neradostná byla situace také v sousedním Saském Švýcarsku. Ochránci přírody se domnívají, že za poklesem úspěšnosti hnízdění stojí s velkou pravděpodobností zvyšující se návštěvnost národních parků.
Příčin neúspěšných hnízdění může být více, například neplodnost či nezkušenost rodičovského páru, ale hlavně ulovení mláďat predátory (nejčastěji liškou, kunou nebo výrem). Ovšem i v případě predace může být prvotní příčinou vyrušení sokolích rodičů neukázněnými návštěvníky. „V letošním roce víme prokazatelně o dvou případech, kdy bylo hnízdění sokolů v národním parku zmařeno díky nevhodnému chování návštěvníků“, říká Pavel Benda, ředitel Správy NP České Švýcarsko a upřesňuje: „V obou případech se jednalo o ilegální táboření v blízkosti hnízd, na které sokolí páry reagovaly opuštěním vajec resp. bezbranných mláďat“.
V sousedním Národním parku a CHKO Saské Švýcarsko zahnízdilo letos šestnáct sokolích párů, úspěšného vyvedení mláďat se však dočkaly pouze tři z nich. „Do Českosaského Švýcarska míří stále více návštěvníků“, vysvětluje Richard Nagel, ředitel odboru veřejných vztahů Správy NP České Švýcarsko a dodává: „Ačkoliv naprostá většina turistů respektuje pravidla chování v národních parcích, s jejich celkovým rostoucím počtem bohužel narůstá i absolutní počet tech neukázněných. Pokud ale chceme, aby národní parky i nadále zůstaly domovem sokolů i dalších ohrožených ptačích druhů, je naprosto nezbytné, aby návštěvníci dodržovali zákaz vstupu do tzv. dočasně chráněných ploch v době hnízdění.“ Tyto plochy jsou v terénu viditelně označeny a v podobě mapy jsou zveřejněny i na webu správy NP.
„Je paradoxní, že některým vzácným druhům se začíná lépe dařit mimo vlastní území národního parku, jehož hlavním posláním by měla být právě ochrana přírody“, říká Pavel Benda. Sokolí bilanci na české straně tak letos zachraňovaly páry hnízdící v méně navštěvované CHKO Labské pískovce. Zde bylo hnízdění úspěšné na pěti lokalitách z celkem šesti obsazených. Ale i v CHKO je situace rok od roku vážnější a daří se ji zvládat jen díky enormnímu nasazení profesionálních i dobrovolných strážců přírody a díky nadstandardní spolupráci s Českým horolezeckým svazem. „S horolezci jsme domluveni, že nám hlásí pozorování sokolů“, říká Pavel Svoboda, vedoucí oddělení stráže přírody Správy NP České Švýcarsko a doplňuje: „I díky tomu jsme schopni operativněji reagovat a zajistit sokolům potřebný klid během hnízdění“.
Celkem bylo letos v Českosaském Švýcarsku vyvedeno 22 sokolích mláďat, z toho tři v NP České Švýcarsko, třináct v CHKO Labské pískovce a šest v NP a CHKO Saské Švýcarsko.
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy naší přírody a je chráněni i podle legislativy Evropské unie v rámci ptačích oblastí Labské pískovce a NP Saské Švýcarsko, která jsou součástí sítě chráněných území Natura 2000.
Richard Nagel
Typická silueta letícího sokola stěhovavého (foto: Václav Sojka)
Mládě sokola stěhovavého na hnízdě (foto: Václav Sojka)