Posledním odchovem loňského roku se v děčínské zoo stal přírůstek u vzácných sambarů skvrnitých. Jde o drobného sudokopytníka, který žije ve volné přírodě jen na dvou ostrovech na Filipínách. Mládě přišlo na svět přímo na Štědrý den. „Je to sameček, má se čile k světu a matka se o něj pečlivě stará. Věnuje mu dokonce nadstandardní péči. Při každém krmení jej olizuje tak, že ho připravila o srst na krku. Dělala to tak už i u předchozích mláďat. Jak ale poroste a postupně se začne snižovat jeho kontakt s matkou, začne srst opět dorůstat,“ vysvětlila mluvčí zoo Alena Houšková. V období mláďat si sambarové své potomky velmi střeží a jak samec, tak samice neváhají napadnout případného nepřítele. Dokáží ho nejen udeřit kopyty, ale také kousnout.
Protože jde o samečka, je už nyní jasné, že až mládě odroste, v děčínské zoo určitě nezůstane. O tom, kam poputuje, rozhodne koordinátor chovu. V současné době čítá děčínské stádo 4 kusy. „Naše zoo je velmi ceněným chovatelem tohoto jelínka z Filipín, zvířata se u nás pravidelně množí a dokonce jsme se v roce 2004 zasloužili o první odchov tohoto druhu v České republice,“ doplnila Houšková.
Sambar skvrnitý je velmi vzácný druh jelínka z oblasti Filipín, kde je endemitem. Sambaři jsou zde silně ohroženi. Podle údajů Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) žije na ostrovech Panay a Negros méně než 2500 jedinců, trend je přitom stále klesající. Hlavním problémem je fragmentace populace, postupující expanze zemědělských ploch na úkor původních lesních oblastí a také lov pro maso a trofeje, a to i přes ochranu místní legislativou. Od roku 1990 jsou sambaři skvrnití součástí filipínského záchranného programu.
Obývají lesnaté oblasti od úrovně moře až do výšek kolem 2000 m. n. m. Skupiny většinou čítají do tří jedinců, samci ale mohou žít i solitérně. Živí se především výhonky místní trávy a mladými listy či pupeny stromů.
Alena Houšková
Zoo Děčín – Pastýřská stěna, p. o.