V lapidáriu na muzejním nádvoří byla dokončena instalace renesančního portálu z Kvádrberku, o jehož záchranu se vedení muzea pokoušelo téměř 20 let.
Instalovaný portál patří do čtveřice dochovaných renesančních portálů, které byly v minulosti součástí budov na dnešním Masarykově náměstí v Děčíně. Do současnosti se na náměstí zachovaly dva portály v čp. 81 vedle hotelu „Pošta“ a zbytky portálu ze zlikvidovaného „Hotelu Praha“, které jsou nyní umístěny v muzejním lapidáriu. 1)
Cesta „kvádrberského“ portálu do muzejního lapidária byla velmi spletitá. Renesanční kamenný portál se sedílemi, mušlemi 2) a završením v podobě půlkruhové archivolty byl od 16. století součástí domu čp. 59 na Masarykově náměstí, který v roce 1900 jeho majitelka, vdova po obchodníku Wenzelu Johnovi, prodala České eskomptní bance.
Po následné demolici tohoto jednopatrového renesančního domu byla na jeho místě postavena třípatrová úřední budovy banky, v současnosti sídlo České pojišťovny. Zásluhou člena představenstva děčínského zkrášlovacího spolku Moritze Johna byl zachráněn alespoň historický portál a druhotně použit v roce 1902 k nově rozšiřovanému hostinci na Císařské vyhlídce na Kvádrberku, kde sloužil jako vstup na malou terasu. O jeho původu informovala plechová cedule, která dobu jeho vzniku kladla do období vlády pánů z Bünau (1534 – 1628). 3)
Konec druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva přinesl s sebou v roce 1947 i zánik hostince na Kvádrberku. Zdevastovaná budova byla rozebrána na stavební materiál a z celého areálu zůstal na okraji srázu pouze bezejmenný portál, odsouzený k pozvolnému zániku. Na jeho dezolátní stav upozornil autor tohoto příspěvku již v roce 1995 v děčínském týdeníku Princip 4) a následně v roce 1997 podal na odbor kultury Městského úřadu Děčín první návrh na záchranu a obnovu portálu.
Další návrh je datován rokem 2002 a trvalo pak další čtyři roky, než byl portál firmou Petra Žáka rozebrán na devět segmentů a přemístěn na nádvoří muzea. Následně byla kameníkem Janem Pokorným provedena částečná rekonstrukce poškozených částí portálu. I když je portál v majetku města vyzněla další muzejní žádost z roku 2008 o jeho konečnou instalaci v muzejním lapidáriu naprázdno.
Zlom v celé záležitosti znamenala až čtvrtá muzejní žádost ze srpna 2015, kdy byl návrh na instalaci portálu v muzeu konečně projednán v Komisi urbanistiky a životního prostředí a doporučen radě města ke schválení. Na základě kladného vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem 5) vydal dne 25. 11. 2015 Stavební úřad – oddělení územního plánování a památkové péče magistrátu Města Děčín souhlasné závazné stanovisko a téměř dvacetiletá snaha muzea o záchranu portálu mohla tak být korunována úspěchem.
V průběhu měsíce května provedla kamenická firma Pokorný z Děčína jeho vlastní instalaci a portál se tak stal nedílnou součástí lapidária. Společně se sochou Aríona z Koryntu s delfínem tvoří tak další malebné zákoutí muzejního nádvoří.
Poznámky:
1) Blíže viz Milan Rosenkranc, Renesanční portál z „Hotelu Praha“ v Děčíně, Děčínské vlastivědné zprávy č. 1/2015, s. 67 – 69.
2) Na jedné z mušlí se dochovala blíže neidentifikovaná kamenická značka.
3) Viz Petr Joza, Kvádrberk, malá děčínská vlastivěda, Děčín 2009, s. 124.
4) Článek Poklad na Kvádrberku, týdeník Princip, 24. 2. 1995.
5) Dle vyjádření NPÚ ze dne 9. 11. 2015 je „dotčený renesanční portál kvalitním příkladem dobové kamenické produkce a zároveň podává představu o stavební a kulturní historii Děčína, neboť je v současnosti jedinou hmotnou památkou na existenci dvou již zaniklých budov – domu čp. 59 na Masarykově náměstí a hostince na Císařské vyhlídce na vrchu Kvádrberk“.
Milan Rosenkranc