Ošetřovatelé děčínské zoologické zahrady se radují z dalšího cenného odchovu! Na svět tu po 9 měsících přišlo další kotě vzácné kočky rybářské. Odchov je důkazem toho, že se kočkám rybářským v děčínské zoo daří. „Máme obrovskou radost. V loňském roce se konečně podařilo přetrhnout patnáctiletou pauzu, kdy se rybářky v naší zoo nerozmnožily. Letošní odchov jen potvrdil to, že náš pár konečně harmonizuje a že změny, které jsme v chovu těchto kočkovitých šelem zrealizovali, byly tím správným krokem,“ vysvětlila mluvčí zoo Alena Houšková. Nejvýraznější změnou byla úprava krmné dávky. Kočkám se začalo podávat více ryb, které jsou, jak jméno tohoto druhu napovídá, v přírodě jejich nejčastější kořistí. Pochutnávají si hlavně na pstruzích, ale i na mořských rybách, které jsou výborným zdrojem vitamínů. Kromě ryb ale dostávají i drůbež, hlodavce a kvalitní hovězí maso.
Mládě prozatím není k vidění. Užívá si soukromí venkovní budky. „Předpokládáme ale, že to nebude dlouho trvat a kotě se začne pohybovat po expozici. Nyní je zhruba měsíc staré. Při první kontrole jsme zjistili, že je to opět sameček. V brzké době ho čeká první veterinární vyšetření, při kterém mu bude aplikován čip, odčervení a dojde i na vážení,“ doplnila mluvčí. Samice se o mládě pečlivě stará. Denní režim kotěte se řídí aktivitou matky. Ošetřovatelé do něj zasahují pouze pravidelným krmením, jinak kočičí rodinku zbytečně neruší.
S chovem koček rybářských, které nejenže milují vodu, ale dokonce chytají ryby, začala Zoo Děčín v roce 1994, tedy před dvaadvaceti lety.
Kočka rybářská patří mezi větší malé kočky, je o něco větší než kočka domácí. Jsou podsadité, silné, s kratšími končetinami a krátkým, tupě zakončeným ocasem, který na první pohled vypadá jako useknutý. Zvláštností kočky rybářské jsou plovací blány mezi prsty předních končetin a fakt, že i zatažené drápy neustále vyčnívají z pochev, kočka rybářská je nedokáže zatáhnout úplně. Barva srsti je tmavě šedá, s černými kulatými skvrnkami. Okolí čenichu a spodní část brady jsou bílé, stejně tak flíčky na uších. Od čenichu se mezi uši až na krk táhnou tmavé pruhy. Kočky rybářské pocházejí z jižní a jihovýchodní Asie, kde obývají prostory poblíž vody. Vyskytují se jak v močálech a mokřinách, tak na březích potoků a řek. Obývají také mangrovové porosty. Jak napovídá jejich jméno, živí se převážně rybami, k jejichž chycení jsou skvěle přizpůsobeny. Drápy na předních končetinách používají jako harpunu a pro svou kořist se dokážou i potopit. V tomto případě přitisknou uši k hlavě, aby jim do nich nenateklo. Jejich kořistí se ale stávají i žáby, raci, měkkýši, vodní hmyz, nepohrdne ani na souši ulovenou myší, malým savcem či ptákem. Kočky rybářské se páří jednou ročně. Březost trvá 63 dní, po té samice vrhne 1-4 koťata. V zajetí s péčí o mláďata pomáhá i samec, ale neví se, jestli je tomu tak i v přírodě. Koťata jsou odstavena v půl roce věku a v 10 měsících se osamostatňují.
Alena Houšková
Zoo Děčín – Pastýřská stěna, p. o.