Herec Jiří Maryško bude v kostýmu černého rytíře strašit návštěvníky při nočních prohlídkách zámku v Děčíně. Tímto způsobem odpracuje svůj špatný vtip, který adresoval ústecké politické scéně. „Chtěl jsem být co nejvíc užitečný,“ komentuje to v rozhovoru MF DNES.
Mohl byste prozradit detaily vašeho strašení?
Ještě je neznám. Ale asi nebudu jen strašit, pokusím se tam být užitečný i jinak. Zatím jsme se však s ředitelkou zámku Ivetou Krupičkovou bavili jen o strašení. Ale rád bych tam pracoval i na interaktivních prohlídkách nebo bych tam mohl klidně dělat zahradníka.
Jak vás napadlo vykonat veřejně prospěšné práce právě takhle?
V první řadě jsem chtěl být co nejvíc užitečný. Kdybych někde zametal nebo kopal výkopy, tak bych nebyl moc produktivní.
A proč zrovna děčínský zámek?
Mám k tomu místu pěkný vztah, protože tam s činoherákem v létě pravidelně hrajeme.
Zmínil jste, že byste na zámku chtěl působit i při interaktivních prohlídkách. Jak si mám takovou prohlídku představit?
Když jsem byl na návštěvě ghetta v Terezíně, měli tam venku bufet a nabízeli v něm kebab, hotdogy a tak. A mě napadlo, že by nebylo špatný, kdyby se tam, místo kebabu v koncentráku, provozovala replika původní jídelny a na jídelním lístku by byla třeba polívka z řepy, co dostávali vězni, nebo naopak brattwursty, co jedli dozorci. To je pro mě ideální interaktivita. Zažít si něco na vlastní kůži. A s jídelnou to jde líp než s takovou popravčí komorou.
A kdybyste ji vztáhl na zámek v Děčíně, tak jak by tam mohla vypadat?
Mně se líbilo něco jako pořad O poklad Anežky České, oživlé výjevy z historie. To by mě bavilo. To je pro mě ideální interaktivita. Ale s paní ředitelkou jsme se o tom konkrétně ještě nebavili.
Jak stará je vlastně domluva, podle níž budete na zámku působit?
S vedením zámku jsme o tom začali jednat počátkem roku. A po domluvě s ředitelkou jsem oslovil probační a mediační službu, že pro mě nemusí nic hledat, že jsem si našel veřejně prospěšné práce sám. Služba to postoupila soudu a ten mi to asi před dvěma týdny odsouhlasil.
Soud tento způsob vykonání veřejně prospěšných prací odsouhlasil bez výhrad?
Nemám tušení. Prostě mi to odklepl a nic dalšího o tom nevím.
Kdy na zámku začínáte?
4. března mám premiéru v Divadle na Vinohradech a po ní začnu se zámkem aktivně spolupracovat. Přesný termín mé práce na zámku ale bohužel ještě neznám. Nicméně chci začít během jara.
Znáte už rytmus, v jakém budete na zámku pracovat?
Bude se to muset skloubit s divadlem, budu to dělat ve svém volném čase. Když člověk hraje třikrát čtyřikrát do týdne, musí se tomu nějak přizpůsobit.
Takže zatím ještě ani nevíte, jestli tam budete na prohlídkách jednou týdně, anebo jedenkrát měsíčně?
To teď nedokážu říct.
Když jste mluvil o pracích na zámku, používáte slova jako líbit nebo bavit. Přitom má jít o trest a nejsem jsi jistý, že trest je od toho, aby se líbil. Budete vůbec vnímat své působení na zámku v Děčíně jako trest?
Samozřejmě. Ale budu ho akorát vykonávat s chutí.
Skutečně je to stále trest, když se vykonává s chutí?
To bychom se pak mohli bavit o tom, jestli veřejně prospěšné práce jako takové jsou vůbec trest. Budu tomu muset věnovat stoosmdesát hodin, to je asi hlavní trest. Nemyslím, že to musí být nutně práce v dolech. A navíc já považuju za veřejně prospěšné práce i divadlo a to dělám pořád. Takže je to vlastně jedna jedna.
Původně jste uvažoval, že byste veřejně prospěšné práce vykonával v ústecké zoologické zahradě. Proč to nevyšlo?
Na spolupráci jsme se domlouvali ještě s ředitelem Jiřím Bálkem, ale poté, co ho tou prapodivnou peticí odvolali, bylo mi absolutně nesympatické do zoo jít. Byl jsem docela rád, že jsem tam nenastoupil už dříve v létě, jak jsem měl původně v plánu. Neumím si představit, že bych tam byl poté, co Jirka Bálek odešel. Asi by tam nebyli lidé, kteří by mě měli v lásce a naopak. Pak jsem ještě přemýšlel nad děčínskou zoo, ale ukázalo se, že tam taky není o co stát. Mám na mysli to, jak se zachovali v situaci s Jirkou Bálkem (ředitelka děčínské zoo Kateřina Majerová neodstoupila z komise výběrového řízení na Bálkova nástupce, přestože ji k tomu vyzvala unie zoologických zahrad – pozn. red.). To se mi nelíbilo, a tak jsem to ani nezkoušel.
Co jste vlastně s tehdejším ředitelem Bálkem plánovali, že byste v zoo dělal?
Původně jsem tam měl vymalovat a vyzdobit nějaký pavilon. Ale byl jsem připravený pracovat i fyzicky, třeba kydat hnůj, jak to znám z domova. Na to jsem se opravdu těšil, ale bohužel to nevyšlo.
Ústecký soud vám uložil vykonání prací loni v červnu, kdy vám současně začala běžet dvouletá lhůta pro splnění trestu. Proč jste si veřejně prospěšné práce dohodl až teď?
Bylo to z časových důvodů, kvůli divadlu a natáčení jsem to nestíhal dřív. A jak jsem říkal, budu začínat až po 4. březnu, protože mi skončí zkoušení. Předtím by se to skloubit nedalo. To proto, že člověk dopoledne zkouší, večer hraje a v takové chvíli se to nedá zvládnout.
Když se podíváte na to, co všechno po vašem vtipu následovalo, mám na mysli hlavně policejní vyšetřování, soud a následný trest, stál vám ten vtip za to?
Po těch zkušenostech, které se každému herci samozřejmě vždycky hodí do banky zážitků, už bych ten vtip asi neopakoval. Ale je třeba říct, že se celá ta kauza udála v určitých souvislostech. Nešlo ani tak o vtip samotný, spíš o to, že jsem pár lidem naběhl na vidle podobně, jako si předtím naběhl poslanec Holeček s kauzou elektromobil a byl pro smích (psali jsme zde), anebo nedávno Zeman s kalašnikovem. Dneska by ten můj nevinnej vtip naprosto zapadl. A taky už by mě za něj nikdo nežaloval, protože je po volbách.
Autor: Jan Horák
Zdroj: http://usti.idnes.cz/
Foto: aleso.cz