Rubriky
Zprávy

Co s Dopravním podnikem? – část 1.

autobusova zastavka masarykovo namesti_alesoNedávné rozhodnutí rady města zrušit noční spoje znovu otevřelo otázku, jakou má vlastně dnes roli Dopravní podnik pro město Děčín. Před 25. lety byl tento podnik mými učiteli na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině považován za jeden z nejlepších v republice. Následně ho v 90. letech převzalo do správy město Děčín. Firma, zejména díky starostu Kuncovi, místostarostovi Baudischovi a radnímu Voborskému, v 90. letech získala velkou investiční dotaci, která zafinancovala novou vozovnu, ale také benzínovou pumpu. Díky tomu má Děčín jedno z nejmodernějších zázemí pro veřejnou dopravu v České republice.

Veřejností je celkem kritizováno, že město firmu řídí prostřednictvím „politiků“. Je třeba připomenout, že to tak vždy nebylo. V 90. letech byly v představenstvu firmy běžně odborníci, což se postupně zapomínalo. Sám jsem byl také členem představenstva, přibližně v letech 2002-2007. Nejdříve jako „dopravní odborník“ vyslaný do představenstva koaliční stranou ODA, spolupracující na řízení města, následně dva roky jako „trafikant“ zastupitel – politik zvolený na kandidátce Volby pro město Děčín. Právě srovnání fungování firmy před lety a dnes ukazuje, že je firma v hodně špatném stavu.
Určitě si každý z nás starších pamatuje, jaká byla veřejná doprava v Děčíně před lety. Na hlavních linkách Kamenická- Želenice, Bynov-Staré Město jezdily kdysi autobusy i po méně než deseti minutách. Slabinou byla určitě doprava na další lidnaté sídliště v Boleticích, což se mi před lety, ani jako členu představenstva, nepodařilo změnit. Na Letnou a do Březin či do ostatních částí města veřejná doprava jezdila méně, což odpovídalo počtu potenciálních klientů služby. Ještě v roce 2003 znamenal objem práce Dopravního podniku pro občany města 2,575 milionu kilometrů autobusem ročně. V roce 2013 to bylo o celou pětinu méně – pouze 2,001 milionu kilometrů. Omezení služeb vedlo logicky ke spojování souběžných linek, klesla ale i frekvence spojů, takže dnes je např. rozdíl v dopravním spojení do Boletic proti ostatním čtyřem velkým částem města přece jen menší. Bohužel ne v posílení spojů do Boletic, ale v redukci spojů jinde.

Před deseti lety se dopravní podnik rozvíjel v oblasti linkové příměstské dopravy a postupně získával krajem dotované spoje v okolí Děčína, což bylo dobré z mnoha důvodů – byla využita kapacita vozovny a technického zázemí, navíc město Děčín mělo dobře vymyšlenu spádovost obsluhy území ve svém okolí. Jednoduché čipové karty umožňovaly i lidem z okolí města využívat výhod městské dopravy. Bylo snahou do systému zapojit i ČD, minimálně na spoji do Dolního Žlebu, což ale v byrokratické mašinérii drah neprošlo. V roce 2003 podnik na linkové dopravě najezdil 0,734 mil. km, následně počet jízd autobusů v režimu dotací od kraje vzrostl až na 1,3-1,5 milionů kilometrů ročně. V redukci městské veřejné dopravy došlo i díky snaze udržet a získat linky od kraje, které v souběžné dopravě za cizí peníze rozšiřovaly dopravní možnosti po Děčíně.

Je také dobré vědět, kolik služba Dopravního podniku stojí a stála město. V roce 2003 to bylo 65 milionů, v roce 2013 jen 48 milionů, tzn. přibližně o třetinu méně. V návrhu rozpočtu na rok 2016 je ale příspěvek od města jen 47,5 milion korun. Bohužel za radikálně jiné situace, která se dala „rok předem“ odhadnout.

Nový rok 2016 je totiž prvním po dlouhé době, kdy děčínský dopravní podnik neprovozuje linkovou dopravu pro kraj. Firma přišla o téměř 40 % výkonů, které byly plně hrazeny krajem a částečně se i podílely na režii firmy. Při ne úplně logickém snížení příspěvku od města, má firma problém, který představenstvo vyřešilo na poslední chvíli redukcí služeb. O ukončení spolupráce s krajem se ví od roku 2014. Nové představenstvo mělo celý rok možnost reagovat, což se nakonec stalo z účetní nutnosti teprve teď. Emotivněji vnímané rušení nočních linek (náklady jsou zhruba 0,3 milionu korun ročně) jsou pouze hodně malý díl úspory a stav firmy zásadně neovlivňují.

V Děčíně jsme zacykleni – klesá zájem veřejnosti o veřejnou dopravu, tím se snižuje rozsah služby a díky tomu znovu klesá zájem veřejnosti. Ještě v roce 2003 firma převezla za 12,2 milionu osob ročně, v roce 2013 to bylo už jen 8,3 milionu osob za rok. Určitě jde i obecný poklesu zájmu o veřejnou dopravu, svůj díl viny má ale i dopravní podnik, který zkostnatěl a zaostal v nabídce služeb veřejnosti a žije z toho, co mu politici v dotacích přiklepnou.

Ing. Vlastimil Pažourek,
předseda klubu HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST v Děčíně.