Příští rok by zadokolesový remorkér Beskydy oslavil šedesáté narozeniny v plném provozu na Labi. Je poslední funkční lodí svého druhu na světě. Teď ho ale kapitán musel opustit a je možné, že ho místo kulatin čeká sešrotování.
Posledních patnáct let pomáhal při vyprošťování havarovaných lodí nebo je přetahoval přes suchá místa v řece. I když se na hraně finančních možností posádka pohybovala roky, definitivně jim zlomilo vaz letošní sucho a loď teď vrátili majiteli.
„Bylo jich celkem dvanáct… Ze zadání by měl mít co nejnižší ponor a co největší trakční sílu – proto byl zvolen kolesový pohon… Ta kolesa dělají velké vlny, a tak my tu loď vlastně podbíjíme vodou…“ popisuje tu hlavní výhodu Beskyd jejich, v tuto chvíli už bývalý, provozovatel, kapitán Vladimír Weinlich.
Nákladní lodě, které Beskydy vlečou za sebou tak můžou plout s ponorem vyšším o patnáct centimetrů. To reálně znamená, že se do nákladního prostoru dá naložit o 150 tun víc, tedy zhruba o náklad šesti kamionů. Podstatné to je hlavně na nejmělčím úseku mezi Ústím nad Labem a Německem.
„Letošní přepravní výkon byl tak mizerný, že to asi nikdo nepamatuje. Naposledy jsme jeli v červnu dvakrát, i když ta malá voda trvala prakticky od půlky května…“ naráží kapitán na padesátileté sucho, které dál pokračuje i v těchto dnech.
Déšť ale Beskydy nezachrání. Počet přeprav po Labi klesá rok od roku čím dál víc a rejdaři nevěří, že se něco změní, dokud v Děčíně nevznikne plavební stupeň, který by hladinu zvýšil.
I kdyby byla hladina stabilní, loď plní na Labi ještě jednu nezastupitelnou úlohu. Popsal ji zástupce majitele Lukáš Hradský.
„Beskydy jsou jediné plavidlo, které je v nějaké krizové situaci schopné vyprostit nebo zachránit plavidlo. Jestliže tady skončí, pak je otázka, co se bude dít, když taková situace nastane…“
Za poslední léta potřebovalo podobnou pomoc hned několik lodí, takže to není nic výjimečného. Kapitán Weinlich teď s provozem skončil. Co bude s Beskydy a s posádkou? Těch pět lidí patří mezi poslední v zemi, kteří s tou specifickou lodí dokáží plout?
„Všichni jsou důchodci. Budou zde na brigádu a vždy jen nějakou smluvní jízdu nebo jednotlivé akce. Zima rozhodne… Jednáme s ministerstvy, nabízíme ho k odprodeji – zatím bezúspěšně,“ vysvětluje Hradský.
Ministerstvo dopravy potvrdilo, že o problémech posledního zadokolesového remorkéru ví a jeho provoz je pro vodní cestu důležitý. Kdy, jak a jestli vůbec se podaří sehnat milion korun ročně teď ale nedokáže říct.
Kapitán Weinlich se nad podobnými vyjádřeními dnes už jen smutně usmívá a ukazuje na tlustý šanon ve své kajutě. O Beskydech si dopisoval s dvanácti posledními ministry a systémové řešení se nikdy nenašlo. Proto loď vrací a jako důchodce ji bude do přístavu chodit aspoň brigádně oprašovat. Ví, že jinak časem skončí ve šrotu nebo v lepším případě v muzeu.
Autor: Iva Zítková
Zdroj: www.rozhlas.cz/sever