Slavného jubilanta Franze Jossta, ale i další zajímavé osobnosti, které se na kratší či delší čas objevily v zahradách děčínského zámku, připomene komentovaná prohlídka jižních teras s badatelem Jaromírem Tlustým.
Josst při svém nástupu mohl navázat na úspěšnou práci svých předchůdců. Kdo to byli?
Za pozornost stojí například Ferdinand Deschke, kterému se již roku 1835 jako na prvním místě v Čechách, podařilo v Děčíně vypěstovat 12 banánů. V 30. letech 19. století je jako vrchní zahradník doložen Josstův starší bratr Dominik. V této době se ve sklenících velmi dařilo ananasům, které se ve velkém prodávaly po celé monarchii. Dominik také zřejmě stál na počátku velké sbírky kamélií.
Jaké prameny jsou pro poznání děčínských zahrad vlastně k dispozici?
Kromě historických vedut a plánů nám nejvíce informací podávají dobové zahradnické časopisy, do kterých sám Josst pravidelně přispíval. V letech 1851-52 například publikoval pravidelné přehledy rostlin kvetoucích v zámeckých sklenících. Díky tomu známe řadu informací k orchidejím nebo Viktorii královské. Dochoval se také trojjazyčný katalog z roku 1844, který na 18 stranách přináší seznam rostlin, které je možné ze zámeckých zahrad zakoupit. Najdeme zde i zajímavosti jako například lotos hraběte Thuna či bílá kamélie komtesy Thunové.
Pod Josstovým vedením získávali v Děčíně zkušenosti také další významní zahradníci…
Ano, na prvním místě především Na prvním místě Benedikt Roezl, zřejmě nejznámější sběratel tropických rostlin, především orchidejí, své doby. Svou lásku k těmto rostlinám získal právě během svého děčínského pobytu. Z dalších jmenujme například Rudolf Váchu, inspektora schwarzenberských zahrad na Hluboké. Krátce zde pobyl i Josef Kodym, přítel K. H. Borovského. Není bez zajímavosti, že mu zřejmě z Děčína posílal do exilu v Brixenu květinová semena, která si Borovský sázel a pěstoval na své zahrádce. Kodym se později stal ředitelem zámeckých zahrad u francouzského císaře Napoleona III.
Děkujeme za rozhovor.
[FŠ]
Zdroj: www.zamekdecin.cz