V úterý 21. dubna od 17:00 hodin proběhne na hlavním nádvoří zámku komentovaná prohlídka archeologických vykopávek, které se podařilo odkrýt v rámci právě probíhajících rekonstrukčních prací. Výklad Vám poskytne osoba nejpovolanější – vedoucí archeologického výzkumu Mgr. Petr Lissek.
V 18:00 hodin Vás srdečně zveme do Rohového sálu v západním křídle na představení nové výpravné publikace o zámku „Mistrovská díla thunovské obrazárny“. Knihu představí její editor, historik Mgr. František Šuman. Součástí večera bude přednáška jednoho ze spoluautorů, historika umění prof. PhDr. Lubomíra Slavíčka, CSc., předního českého odborníka, který se zabývá fenoménem sběratelství.
Při této příležitosti Vám nabídneme možnost zakoupit si publikaci za zvýhodněnou cenu 320 Kč.
Těšíme se na setkání s Vámi v úterý 21. dubna v 17:00 a 18:00 hodin.
Rozhovor s prof. Slavíčkem
Novou publikaci „Mistrovská díla thunovské obrazárny na děčínském zámku“ představuje jeden z jejich spoluautorů prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.
Věnoval jste svůj badatelský zájem fenoménu šlechtického sběratelství, jak se dá v tomto kontextu zhodnotit thunovská sbírka?
Můžeme na ní názorně sledovat proměnu vztahu k výtvarným dílů a jejich využití. Zatímco hrabě Maxmilián Thun (1638–1701) je chápal spíše jako nedílnou součást honosné výzdoby svých nových sídel, pro jeho potomky představovaly již předmět usilovné a poučené sběratelské činnosti. Význam thunovské sbírky lze spatřovat především v tom, že se její fondy se alespoň částečně dochovaly do dnešních dnů.
Kdy dosáhla thunovská sbírka svého vrcholu?
Vrcholné období nepochybně představuje doba hraběte Jana Josefa Thuna (1711–1788). Je ovšem paradoxem, že právě z tohoto období se dochovalo vůbec nejméně archivních dokladů. Identifikaci obrazů z jeho rozsáhlé sbírky, která byla ovšem po jeho smrti rozdělena mezi potomky a částečně rozprodána, dnes umožňuje pouze jeho vlastnická značka.
Vyplynuly při přípravě knihy najevo nějaké nové skutečnosti?
Za nesporný přínos lze považovat především identifikaci řady obrazů a obzvláště jejich uměleckohistorické zpracování. To přineslo řadu zajímavých upřesnění, zejména pokud jde o určení jejich autorů.
Asi nejznámějším obrazem je Děčínský oltář, které obrazy byste vyzdvihl pro starší období?
Nepochybně portrét Antona Fuggera, jednoho z nejmocnějších obchodníků a bankéřů 16. století, a dále obrazy zakladatele rakouské barokní malby Johanna Michaela Rottmayra, které představují zlomek někdejšího, mnohem početnějšího, postupně znovu identifikovaného souboru.
Děkujeme za rozhovor.
Zdroj: Magistrát města Děčín, www.zamekdecin.cz