Hřbitov Děčín – Folknáře
17. dubna 2015, 17.00 hodin
Autor objektu Kříž-lavice: akademický sochař Martin Kocourek
Pomník požehná kanovník litoměřické kapituly P. Martin Davídek.
Hudební doprovod: SOLIDEO
Pořádá Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost
Partneři: Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach e. V., SUA – Sdružení umělců a architektů
Podpora: Statutární město Děčín, Oblastní muzeum Děčín, Valdemar Grešík
Pomník označuje hromadný hrob téměř čtyř stovek obyvatel středověkého města Děčína, které se nacházelo pod zámkem na dnešní Mariánské louce.
Mariánská louka je jedním z nejdůležitějších míst historie Děčína. Ve 13. století zde bylo Přemyslem Otakarem II. založeno královské město, které ale asi po stu letech zaniklo. Jednou z příčin zániku městského osídlení v této lokalitě byly pravděpodobně časté povodně. Mariánská louka poté sloužila jako měšťanské zahrady. V 19. století pozemky vykoupil hrabě František Antonín Thun-Hohenstein (1786-1873), aby zde založil anglický park. V roce 1947 bylo novými poválečnými osídlenci Děčína vybudováno v zámeckém parku velké koupaliště se dvěma padesátimetrovými bazény, které později doplnily další bazény a také autokemp. V této podobě sloužilo podzámčí do velké vody v roce 2002. Vlastní zámek sloužil od 30. let 20. století vojenským účelům. Poslední, sovětská armáda odtud byla stažena v roce 1991. Po povodni 2002, která zastaralý plavecký areál zcela zničila, a také v souvislosti s opravami děčínského zámku, byla z popudu Iniciativy pro děčínský zámek (od roku 2013 Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost) otevřena debata o budoucnosti Mariánské louky. Podzámčí se stalo na několik let hlavním tématem komunální politiky v Děčíně. V roce 2007 zvítězila nad myšlenkou vybudovat na Mariánské louce nový aquapark varianta rehabilitace této lokality jako součásti zámeckého areálu. Zbytky starého koupaliště byly zbořeny, území bylo přičleněno zpět k zámku. Obnova parku začala. Dnes patří Mariánské louka k nejkrásnějším a nejoblíbenějším místům Děčína.
Záchranné archeologické výzkumy probíhaly na Mariánské louce od roku 1984. Od té doby zde bylo odkryto množství zbytků středověkého městského osídlení: domy, studny, dlážděné komunikace, řemeslnické dílny, hradby nebo kostel P. Marie se hřbitovem. Část hřbitova museli archeologové prozkoumat v roce 1985 kvůli výstavbě chlorovací stanice pro koupaliště. Poslední archeologický výzkum proběhl na Mariánské louce v roce 2012 v souvislosti s výstavbou kontroverzní betonové protipovodňové zdi. Nálezy z Mariánské louky je možné zhlédnout na výstavě v Oblastním muzeu Děčín. Zde je rovněž stále k dostání publikace archeologa Tomáše Velímského Město na louce z roku 1991. Mariánská louka je památkově chráněnou lokalitou.
V roce 2009 vstoupila tehdejší Iniciativa pro děčínský zámek v jednání s antropologickým oddělením Národního muzea v Praze, kde byly od roku 1985 ostatky měšťanů z Mariánské louky uloženy, s cílem podnítit antropologické zhodnocení dosud nezpracovaných nálezů a také otevřít otázku jejich případného znovupohřbení. Opětovný pohřeb lidských ostatků zkoumaných archeology a antropology je totiž v českých poměrech spíše výjimečnou záležitostí. Díky vstřícnosti Národního muzea byla antropologická analýza děčínských nálezů zpracována v roce 2011. V následujícím roce pak byly ostatky převezeny do Děčína do Oblastního muzea a v červenci 2013 byly kostry pohřbeny zpět do země. Jako místo pohřbu byl zvolen centrální děčínský hřbitov na Folknářích, neboť z pohledu legislativy nebylo možné ostatky vrátit na místo, které není oficiálním pohřebištěm.
Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost vypsala v roce 2013 výtvarnou soutěž, ze které měla vzejít podoba náhrobku na hromadném hrobě. Tato soutěž však musela být zrušena, protože se ukázalo, že na parcele určené pro pohřeb ostatků z Mariánské louky se nachází neoznačený hromadný hrob obětí konce 2. světové války a prvních poválečných měsíců. Nová soutěž byla vyhlášena v roce 2014 podle pravidel České komory architektů. Na její přípravě se vedle Děčínsko-podmokelské vlastivědné společnosti podílelo také SÚA – Sdružení umělců a architektů. Na prvním místě se umístil ocelový objekt Kříž-lavice akademického sochaře Martina Kocourka z Jablonce nad Nisou. Dílo bylo nainstalováno v prosinci 2014. Odborná porota dokonce vyhlašovateli doporučila, aby objekt Martina Kocourka nechal vyrobit nejen na folknářský hřbitov, ale také na samotnou Mariánskou louku, kde se větší část středověkého pohřebiště stále nachází.
Poděkování:
SUA – Sdružení umělců a architektů, Ukradená galerie, architekt Martin Chlanda, architektka Jana Fischerová, výtvarník Artur Magrot, Česká komora architektů, Oblastní muzeum Děčín, jeho ředitel Milan Rosenkranc, Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach, 2. předseda krajanského spolku Hermann Wagner, město Děčín, Dana Machtová z děčínského magistrátu, mecenáš Valdemar Grešík, galerie Artczech.com, galerista Dmitrij Pljonkin, umělecký kritik Radek Wohlmuth, sochař Kurt Gebauer, architekt Petr Janda, Národní muzeum, antropolog Petr Velemínský, básník Radek Fridrich, archeolog Tomáš Velímský, zámečnická firma Pobozam z Jablonce nad Nisou, truhlář Petr Zámiš, členové DPVS.
Otto Chmelík
13. dubna 2015