Kdysi honosná novorenesanční výpravní budova nádražní stanice Děčín východ chátrá. České dráhy pro ni nemají využití, a chtějí ji proto prodat. Cenu však zatím nezveřejnily. Proto není ani jasné, zda o ni bude zájem a podaří se ji zachránit. Město by ji převzalo jedině za symbolickou částku.
„České dráhy by budovu prodávaly za velké peníze, ale existuje možnost, že by ji převedly do majetku města za jednu korunu s podmínkou, že ji město nesmí deset let prodat. Toho by mohlo město využít. Máme naplánované sezení s obyvateli Děčína. Budeme s kolegy chtít slyšet, co by lidé v objektu rádi měli,“ řekl děčínský zastupitel Vojtěch Ryvola, který se o osud nádraží zajímá.
Ryvola chce uspořádat anketu, z níž by vzešlo pět nejlepších návrhů. O těch by pak lidé hlasovali. „Návrh s nejvíce hlasy bychom se snažili zrealizovat za pomoci soukromých investorů a dotací,“ poznamenal Ryvola.
Městskou kasu by díky tomu rekonstrukce památkově chráněné budovy vůbec nemusela finančně zatížit.
Některé návrhy už padají na sociálních sítích. Lidé touží po železničním muzeu, výstavních síních nebo víceúčelovém zařízení, třeba pro konání kulturních akcí. „Nebráníme se ničemu,“ říká Ryvola.
S Ryvolovou aktivitou souhlasí i děčínská primátorka Marie Blažková.
„Rádi bychom nádraží pomohli, ale město se teď musí postarat o současný majetek. Městská pokladna není v nejlepší kondici a na rekonstrukci nádraží bychom si bez cizí pomoci netroufli. Soukromý investor, případně dotace by byly tím nejlepším,“ podotkla Blažková.
Dráhy za korunu neprodávají
Jenže České dráhy ještě nikdy žádný majetek za korunu neprodaly a zatím ani prodávat nechtějí. „Cítíme snahu města Děčína pro nádraží něco udělat, ale žádné jednání o prodeji za korunu zatím neproběhlo,“ uvedla mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Každý prodej totiž musí schválit dozorčí rada a mluvčí nechtěla předjímat, zda by převod za jedinou korunu schválila. „Vyloučit to samozřejmě nemohu, ale ještě se tak nikdy nestalo,“ řekla jen.
Výpravní budovu stanice Děčín východ postavila jako pohraniční přechodovou stanici Rakouská severozápadní dráha v sedmdesátých letech 19. století. Stanice ležela na trase spojující Vídeň se Saskem a Berlínem.
„K tomu účelu byla budova také dimenzována, vystavěly se kanceláře pohraničního železničního, policejního a celního úřadu, odbavovací prostory a podobně. V současnosti však budova už tomuto účelu neslouží, přes tuto část stanice není vedena žádná osobní doprava, mimo bytové části je budova prázdná a již dlouhodobě nevyužitá,“ poznamenala Pistoriusová.
Autor: Alice Klaubenschalková
Zdroj: http://usti.idnes.cz/