Divadelní projekt dva roky rozvážel představení po Čechách i Sasku. Divadelníci dojížděli za seniory, handicapovanými dětmi a dalšími znevýhodněnými lidmi.
Když nemůže člověk do divadla, přijede divadlo za ním. Tak by se jednoduše dal popsat projekt Docela velkého divadla, se kterým herci od května roku 2012 objížděli domovy seniorů, dětské domovy, nemocnice, léčebny nebo jenom odlehlá místa v Krušných horách. Všude tam, odkud se lidé jen velmi těžko dostávali za kulturou. „To byl hlavní smysl našeho projektu Světýlka /Lichtlein. Vrátit světlo do očí těm, kterým z různých příčin nemají důvod svítit, kde se ta jiskra prostě vytratila. Přiváželi jsme divadlo do míst, kam by se jinak nikdy nedostalo, nebo odkud by se lidé nedostali za námi,“ říká k aktivitám vedoucí projektu, dramaturgyně divadla a herečka Jana Galinová, která tuto – původně svou osobní a rodinnou – charitu přenesla formou evropského projektu Cíl3 do o.p.s. Docela velké divadlo.
„Chtěla jsem, aby moji mladí kolegové poznali a pochopili, že jejich problémy a bolístky jsou ve srovnání s opravdovými problémy a bolestmi vlastně nicotné. A to se povedlo. Sama jsem dlouho tápala, jaké charitě se věnovat. Ale v roce 1997 mi jedna stará paní vysvětlila, že celý svět zachránit nemůžu. Že si musím vybrat jednu charitu a té se věnovat naplno. „Dělej to, co umíš nejlíp a co tě těší, protože pak to bude těšit i ty, kterým pomůžeš.“ A tak jsme si tehdy s manželem vybrali divadlo,“ dodává Jana Galinová.
Za 2 a půl roku Docela velké divadlo s projektem navštívilo šedesát míst na české a šedesát míst na německé straně. A jen namátkou, pro dospělé: Labutí jezero, Romeo a Julie, Carmen, Ubohý Cyrano, Dům splněných snů, pro děti Šípková Růženka, Muzikál z Palouku, Ferda Mravenec, Jak šel drak sníst princeznu a další představení, vždy přizpůsobené konkrétní cílové skupině a navíc jak v češtině, tak v němčině.
„Byla to pro nás obrovská zkušenost. Ačkoli jsme hráli na obou stranách hranice, emoce byly naprosto totožné a často velice dojemné. Ze začátku jsme měli trošku obavy o to, jak budou naše hry přijímat německé handicapované děti. Navštívili jsme několik škol se speciální výukou a reakce byly naprosto výjimečné. Uvěřila jsem tomu, že těm dětem, a nejenom jim, skutečně přinášíme velkou radost,“ dodává herečka Docela velkého divadla Lenka Lavičková.
Představení byla zajímavá i tím, že celou scénu, veškeré technické zázemí nebo kostýmy, to vše museli divadelníci na to které představení dovážet. „Někdy jsme museli usilovně přemýšlet o tom, jak celou scénu připravíme. Byli jsme limitováni prostorem v autech, ve kterých jsme na představení jezdili, ale především prostorovými možnostmi jednotlivých zařízení. Bylo to přínosné pro celý kolektiv našeho divadla, myslím, že nám to dalo mnoho nových zážitků,“ říká Jana Galinová.
Těchto 120 představení, která herci odehráli v uplynulých dvou letech, bylo možné realizovat jen díky finanční pomoci evropských peněz z programu Cíle 3 přeshraniční spolupráce. Další informace o projektu lze najít na adrese www.svetylka-lichtlein.eu.
Magdaléna Jenčíková
MISTRAL TV produkce, s.r.o.