Rubriky
Zprávy

Děčín sehnal nájemce pro Maxičky, oblíbené koupaliště opět otevře

maxicky_alesoKdysi oblíbený hotelový komplex Maxičky s přírodním koupalištěm se opět otevře veřejnosti. Děčínskému magistrátu, kterému areál v blízkosti turisticky atraktivních Tiských stěn a Děčínského Sněžníku patří, se podařilo najít nového provozovatele. Město ho hledalo ho od loňského léta.

Nájemcem se stala firma Golden Hells. Podle smlouvy s děčínským magistrátem provoz areálu s tenisovým a volejbalovým kurtem převzala od 1. července.

„Měsíčně bude firma platit městu nájemné 25 tisíc korun a hradit také služby a energie spojené s provozem,“ sdělila mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá.

Podle plánů firmy by na Maxičky měly jezdit děti na školy v přírodě, na sportovní soustředění, vyrůst by zde mělo školicí středisko a konat by se zde měly i teambuildingové akce. Rodiče s dětmi by mohli přilákat akce, jako je Den dětí, Velikonoce a řada dalších. Golden Hells počítá, že ročně sem dorazí šest tisíc hostů.

Koupaliště otevře po nezbytných úpravách
Hotelový komplex v bývalé lesnické osadě byl vyhledávaným rekreačním místem již za první republiky. Po druhé světové válce jej získal stát a bylo v něm například rekreační středisko Ministerstva vnitra.

Od státu areál získalo město Děčín. S bývalým nájemcem se roky soudilo a kdysi vyhlášený hotel na kraji Děčína posledních několik měsíců chátral.

Všechny pokoje se nyní musí vymalovat, obnovou projde sociální zařízení, stejně tak kuchyň a jídelna. Náklady na obnovu půjdou do milionů korun. Kvůli tomu zatím není jasné, kdy komplex přivítá první návštěvníky.

V dezolátním stavu je také sociální zařízení u koupaliště. Hygienici navíc nejprve musí zjistit kvalitu vody, protože v okolí zahynulo množství malých žab a není jasné, jestli se tak stalo kvůli nedávnému suchu, nebo nekvalitní vodě.

Firma Golgen Hells zatím podle informací MF DNES počítá s tím, že koupaliště oficiálně otevře až po nezbytných úpravách, ale do té doby na něj vstup „na vlastní nebezpečí“ zakazovat nebude.

Autor: Andrea Angermannová
Zdroj: http://usti.idnes.cz/