Dvě desítky lidí se v úterý 24. června zúčastnily fóra „Exodus jako řešení?“, které pořádala Místní akční skupina Šluknovsko ve Varnsdorfu. Přítomno bylo několik starostů, zástupce Hospodářské a sociální rady Děčínska, okresní hospodářské komory, obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, místní podnikatelé a veřejnost. Tématem setkání bylo odcházení obyvatel ze Šluknovska a Děčínska.
I když podle statistiky úbytky počtu obyvatelstva nejsou výrazné, k exodu na Šluknovsku skutečně dochází. Z regionu mizí lidský potenciál, zejména z kvalitativního hlediska. Projevuje se to například tak, že místní firmy mají velký problém se získáním kvalifikovaných a loajálních zaměstnanců. A to navzdory poměrně vysoké nezaměstnanosti. Dnes už si málokterý podnikatel troufne říct nespokojenému zaměstnanci „tak si jdi, před branou čeká dalších deset takových, jako jsi ty“. Vědí, že před bránou nikdo nečeká, a když, je to velká sázka do loterie z hlediska kvality lidských zdrojů.
Ceny nemovitostí v regionu prudce klesají a nabídka domů určených k prodeji roste. Starosta Horního Podluží upozorňuje na to, že přibývá domácností, kde staří dožívají sami, protože mladí odcházejí pryč za lepší budoucností. Domy po nich pak většinou končí jako rekreační chalupy (v lepším případě). Nicméně obce potřebují trvalé obyvatele, aby mohly udržitelně fungovat. To znamená, že je nejvyšší čas nejen slovy, ale i reálnými činy podporovat rozvoj zaměstnanosti, protože kde není práce, nejsou ani lidé, to je jednoduchá rovnice.
Varnsdorf se například potýká s velkým nedostatkem lékařů. Staří praktici již dožívají a mladým se na Šluknovsko nechce. Když někoho o víkendu chytnou v Dolní Poustevně či v Lipové zuby, musí se trmácet na nejbližší zubní ambulanci do šedesát kilometrů vzdáleného Jílového. Praktičtí lékaři jsou zvyklí na kočovnou praxi – bývá zvykem během jednoho dne ordinovat ve vícero obcích, což se odráží na dostupnosti i kvalitě základní lékařské péče. Ale nejde jen o vysokoškoláky. Už je zde problém sehnat i šikovného zedníka. Kdo něco umí a je schopen se naučit jazyk, ten najde snadno uplatnění na otevřeném trhu práce v Německu. Samozřejmě za podstatně lepší mzdové podmínky, než v Česku. Do Německa je to odtud autem pět minut.
Středoškoláci a vysokoškoláci z regionu mizí a místo nich přicházejí sociálně nepřizpůsobiví lidé vyživovaní státem. Ti o práci nestojí, tedy určitě ne za mzdy, které jsou na Šluknovsku obvyklé. Místní akční skupina Šluknovsko nedávno prováděla průzkum v šesti středních školách ve své oblasti. Zjištění bylo alarmující. Většina středoškoláků se chystá po škole odejít. Vadí jim vysoká nezaměstnanost, špatně placená práce, sociální napětí, nedostatek příležitostí pro zájmovou a kulturní činnost a také drogy. Mnozí mladí lidé mají s drogami osobní zkušenosti. Ne, že by je přímo konzumovali, ale jsou v každodenním kontaktu s jejich oběťmi na ulicích měst a obcí. A vůbec se jim nechce zakládat rodinu v místě, kde si jejich děti mohou přičuchnout k drogám už ve škole.
Šluknovsko je plné brownfieldů, tzn. rozpadajících se továrních areálů, které nejsou k užitku. Jejich skuteční majitelé často nemají v úmyslu tyto objekty smysluplně využít pro podnikání. Jen několik málo z nich se podařilo rekonstruovat, ale jinak jsou to nepoužitelné areály s vysokou ekologickou zátěží patřící vícero majitelům a nebo spekulantům. Tedy nic zajímavého pro obce ani pro investory. Právě naopak, rozpadající se tovární haly rozhodně nepřidají regionu na atraktivitě a mají negativní vliv na image obcí.
Hodně se mluví o rozvoji cestovního ruchu. Ale jen mluví. Cestovní ruch na Šluknovsku nemá pořádnou koncepci, která by uchopila místní hodnoty (zejména bohatý odkaz na průmyslovou tradici, přírodní zajímavosti a sakrální památky) jako mocný potenciál pro cestovní ruch. Úroveň kvality služeb pro cestovní ruch je zejména v severní části regionu doslova nouzová a málokde odpovídá evropskému standardu, na který jsou zahraniční turisté zvyklí. Souvisí to mimo jiné s nezaměstnaností a nízkou kupní silou obyvatelstva, které většinou nemá sebemenší ponětí o tom, co je to lokální ekonomika a lokální patriotství. Majitelé penzionů si stěžují na nedostatek spolehlivých zaměstnanců. Školy produkují takzvané „koblihy“. Tak se tady říká absolventům, kteří jsou prakticky nepoužitelní. „Jak je například možné, že s maturitou z němčiny nejsou „koblihy“ schopni obsloužit německého zákazníka?“, ptá se majitel penzionu z Mikulášovic a jeho kolega z Jiřetína mu přitakává. Region se také potýká s nedobrou pověstí. Sociální nepokoje v roce 2011 a jejich občasné rezonance velmi poškozují jeho reputaci. Proto se turisté sem moc nehrnou.
Není proto divu, že lidé bez vztahu k rodišti a bez dobrých pracovních příležitostí odcházejí. Jak už bylo naznačeno, „svých pár švestek“ balí zejména ti schopnější, kdo něco umějí a proto nemají zapotřebí se smířit s tím, jak to na Šluknovsku vypadá. Naopak ti, kdo pracovat nemusejí, protože je dobře vyživuje stát, jsou zde docela spokojeni. Pomalu, ale jistě v komunitě roste sociální napětí vznikající z pocitu „diskriminací naruby“.
Ale přesto se zde najde stále dost těch, kteří se oprávněně ptají zda „je exodus řešení?“. Přístup české vlády jim bohužel napovídá, že ano. Vláda potřeby Šluknovského výběžku již desítky let systematicky ignoruje, jen občas pošle pár delegátů na prohlídku místního „sociálního safari“ nebo komando těžkooděnců, když už je opravdu akutní potřeba zkrotit „dravou zvěř“.
Přesto, že situace vypadá na první pohled beznadějně, bylo fórum „Exodus jako řešení?“ velmi užitečné. Znovu se jasně pojmenovalo, co se v nejsevernějším regionu České republiky děje. Díky velmi podnětné diskusi vznikl dokument „Šest klíčových bodů pro obnovu Šluknovska“, který poputuje směrem k Ústeckému kraji, poslancům i na ministerstva. Starostové ani členové Místní akční skupiny Šluknovsko si nedělají iluze, že by se jim podařil zásadní průlom, nicméně již nyní se připravuje další fórum, které se bude konat v dubnu příštího roku v Děčíně. Tam se politiků znovu nahlas zeptáme, co za dobu svého působení pro Děčínsko a Šluknovsko udělali.
Martin Zíka – MAS Šluknovsko
Šest klíčových bodů pro obnovu Šluknovska, které vzešly z fóra „Exodus jako řešení“ dne 24. 6. 2014 ve Varnsdorfu.
1. Podpora lokální ekonomiky, zaměstnanosti a vzdělávání propojeného s praxí:
– Je nutné podporovat místní produkci a služby, usilovat o rozvoj menších firem vytvářejících pracovní místa. Kvalifikovaným odborníkům zajistit dobré podmínky pro život.
– Ekonomiku regionu směřovat k budování více soběstačných a nezávislých systémů nezávislých na dotacích. Obnovit možnosti pro odbyt regionální produkce.
– Klíčové je, aby školy přestaly „vyrábět tzv. koblihy“ a začaly vzdělávat lidi pro obory uplatnitelné v praxi. S touto praxí (firmami a podnikáním) je nutné provázat i ekonomickou existenci škol.
– Zaměřit se na popularizaci a úctu k řemeslným oborům.
2. Zvýšení úrovně péče o občany a zlepšení občanské vybavenosti:
– Zajištění bezpečnosti a omezení kriminality a vandalismu je nutné založit na preventivních opatřeních.
– Kvalitní a dostupná zdravotní péče a sociální služby se musí stát politickou prioritou regionu.
– Kraj musí investovat do vytváření sociálního bydlení a domovů pro seniory, které nebudou napojeny na soukromou podnikatelskou sféru. Je nutné ukončit činnost spekulantů se sociálním bydlením.
– Je nutné výrazně zefektivnit činnost veřejné správy tak, aby veřejná správa byla službou pro občany, nikoli bičem na občany.
– Zajištění základních služeb pro občany se musí ošetřit legislativně. Současný stav je tristní důsledek spoléhání se na „zázračnou moc“ neviditelné ruky trhu.
– Zejména mladá generace očekává výrazné zlepšení možností pro volnočasové aktivity.
– Místní komunity je nutné zapojit do řešení lepší funkčnosti veřejného prostoru.
3. Posílení veřejné mobility v regionu:
– Oprava místních komunikací se musí stát vymahatelnou základní službou občanům.
– Region potřebuje kvalitní dopravní propojení jak uvnitř, tak se zbytkem ČR i s Německem. Dopravní systém je nutné řešit koncepčně, aby jednotlivé druhy dopravy tvořily dohromady synergický systém.
– Zásadní je budovat podmínky pro nemotorovou dopravu v regionu, zejména pro cyklisty, protože silnice pro ně přestaly být bezpečné.
4. Péče o krajinu a životní prostředí a renesance místního patriotství:
– Ekologickou stabilitu krajiny je nutné chápat jako důležitou hodnotu pro rozvoj kvalitního života.
– Nakládání s odpady řešit takovým způsobem, aby nemusela být krajina ničena vytvářením stále nových skládek, v co nejvyšší míře využít odpady jako zdroj druhotných surovin a materiálů.
– Zachovávat a obnovovat esteticky i funkčně užitečné objekty a krajinné prvky, které vytvořilo původní předválečné obyvatelstvo.
5. Využití potenciálu cestovního ruchu jako hospodářského odvětví:
– Cestovní ruch musíme přijmout jako výzvu pro rozvoj místního podnikání a takto k němu i přistupovat.
– Podporovat rozvoj kvantity i kvality služeb cestovnímu ruchu s cílem prosperovat.
– Mnohem lépe využívat hodnoty, které má region k dispozici a vytvořit z nich nabídku pro cestovní ruch (zejména přírodní pamětihodnosti, podstávkové domy, historickou architekturu z období průmyslového rozkvětu regionu, historickou průmyslovou tradici a sakrální památky).
– Intenzivně zapracovat na obnově reputace regionu a přijmout rázná opatření, aby již nikdy v oblasti nedošlo k sociálním nepokojům, které výrazně ničí dobrou pověst oblasti jako turistické destinace.
– Pořádání veřejných akcí uchopit jako atraktivní nabídku pro turistickou veřejnost.
– Zapojit církve, aby se začaly angažovat pro cestovní ruch (sakrální památky na Šluknovsku).
6. Podpora komunitního života a obnova skutečných místních hodnot
– Všemi dostupnými prostředky je potřeba podporovat bohatý spolkový a komunitní život. Lidem nabízet takové možnosti, které pro ně budou zajímavější než „prosedět život u televize a počítače“. Veřejné prostředky směřovat co nejvíce do činnosti s dětmi.
– Místní tradice a památky detailně probádat, propagovat a využít jako zdroj pro revitalizaci regionu.
– Podporovat fungující mezisektorovou spolupráci nejen v rámci regionu, ale také se sousedním Německem. Lidé by si měli uvědomit, že hranice není limit spolupráce (vědomí života v odlehlém regionu je v současné době nutné překonat, je to pouze psychická a jazyková bariéra).
Tento dokument byl vytvořen s použitím Strategických cílů MAS Šluknovsko se zapracováním podnětů, které zazněly na fóru „Exodus jako řešení?“ konaném 24. Června 2014 ve Varnsdorfu.
Další informace poskytne: MAS Šluknovsko, Ing. Eva Hamplová, 602 490 840