Ve Šluknovském výběžku vzniká další problémové místo. Do Dolní Poustevny s necelými dvěma tisíci obyvateli se za posledních tři měsíce přistěhovalo 57 sociálně slabých lidí z z Karlovarska, Sokolovska, Domažlicka či z Mostu. Místní se obávají, že budou přicházet další a vzniknou potíže.
„Začíná to být skutečně vážný problém. Vůbec netuším, proč najednou ten masivní příchod nastal. Dosud sociálně slabí migrovali v rámci výběžku, teď opravdu přicházejí lidé z celé republiky. Je to zarážející a zvláštní, až mě napadá, zda to není nějaká kampaň,“ přemítá starosta Miroslav Jemelka.
Do Dolní Poustevny se přitom vlna sociálně slabých nepřistěhovala do žádné ubytovny, ale do neobsazených soukromých domů a bytů. Dva pronajímatelé dokonce s novými nájemníky bydlí.
„Já si to vysvětluji tak, že nezaměstnanost je tu vysoká, a tak jsou někteří rádi, když nějaké peníze vydělají aspoň na tom, že budou pronajímat byty,“ říká Jemelka.
Nálada mezi ostatními obyvateli města se však začíná rychle zhoršovat. Kolem nově obydlených domků je hluk, nepořádek, město začíná mít potíže s odpadky.
„S dětmi už se bojím chodit na naše krásné dětské hřiště. Když ti noví přijdou, je lepší jít pryč,“ říká matka dvou malých dětí Jana.
Obec musí potvrdit pobyt, pak přistěhovalci žádají pomoc
Na radnici začínají přicházet rozhořčení lidé a hledají pomoc. „Nálady mezi lidmi jsou skutečně dost vyhrocené, začínají problémy. Lidé si k nám často chodí stěžovat a chtějí po nás řešení. My ho hledáme, ale nemáme žádný nástroj, jak masivnímu příchodu nepřizpůsobivých zabránit,“ popisuje starosta.
Žádná obec nebo město nikomu nemůže odmítnout zřídit trvalý pobyt. Stačí, když na radnici přijde majitel nemovitosti s nájemní smlouvou a nájemníkem a úřady musí každého k trvalému pobytu přihlásit.
„Další problém je v tom, a už se to stává, že když vlastníkovi nájemníci začnou dělat problémy, tak je vystěhuje. A ty početné rodiny pak jdou za námi, už jsou všichni občané našeho města, a chtějí, abychom se o ně postarali. A kruh se tak uzavřel,“ popisuje Jemelka.
Při ministerské návštěvě na Šluknovsku minulé pondělí právě Jemelka navrhoval, aby se znovu v nějaké podobě obnovil institut domovského práva v obci. To bylo právo na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření z její strany. Pokud ale člověk někde dělal potíže, mohli ho odeslat zpět domů. Institut byl zrušen roku 1948.
„Omezit v demokracii právo na svobodný pohyb a možnost stěhování nelze,“ odmítl opětovné zavedení domovského práva ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Starostové: Kdo nechce pracovat, jde tam, kde práce není
Podle Jemelky ale města a obce se sociálně vyloučenými lokalitami musí řešit následky hromadného sestěhovávání a měly by se hledat cesty, jak tomu zabránit. Jako se podporují průmyslové zóny, měl by se podle něj najít systém podpory pro pohraničí a vyloučené oblasti.
„Třeba systémem dotací, grantů, úlev pro podnikatele, aby měli důvod v těchto regionech podnikat a vytvářet pracovní místa. Už nyní z výběžku mladí lidé odcházejí a ty nahrazují sociálně slabí,“ dodal Jemelka.
Právě vysoká nezaměstnanost totiž podle starostů ke vzniku ghett na Šluknovsku přispívá. „Pokud nebudu chtít pracovat, budu bydlení hledat tam, kde práce není,“ poznamenal například varnsdorfský starosta Martin Louka.
Autor: Andrea Angermannová
Zdroj: http://usti.idnes.cz/