V létě chce Ředitelství vodních cest opět otevřít otázku jezu na Labi v Děčíně. Podle státního úřadu se díky jezu zlepší plavební podmínky. A rejdaři, kteří mají na Labi svoje lodě, budou moci nasmlouvat a přepravit víc zboží. Podle ekologů je ale podobná stavba zbytečná. Nejen že se podle nich nevyplatí, ale zároveň zničí poslední přírodní úsek řeky Labe.
„Naložíme část nákladu, druhou část naloží jiná loď a pak se to v Magdeburgu, kde už je hladina dostatečná, přeloží do druhé lodi a ta pak jede relativně slušným ponorem na místo určení,“ říká kapitán nákladní lodi Praha David Racek.
Případ jeho plavidla vysvětluje snahu jak rejdařů, tak také Ředitelství vodních cest o zlepšení splavnosti řeky Labe.
„Hlavní funkcí jezu v Děčíně je umožnit lodím po celý rok doplout primárně do Děčína, v závislosti na plavebních podmínkách také do Ústí nad Labem a dál do celé sítě Labe a Vltavy v České republice,“ vysvětluje Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest.
Jak se vyvíjí situace kolem výstavby děčínského jezu, sleduje Jan Bachorík – PŘEHRÁT
Lodě by měly mít jednodušší cestu do děčínských přístavů po většinu roku. Podle Jany Vitnerové z hnutí Arnika se ale kvůli tomuto stavu nemusí nutně stavět děčínský plavební stupeň.
„Jiná možnost splavnění existuje, po staletí se tam plavilo. Tehdy se řeka udržovala jakýmisi polo hrázkami a prohrábkami. To znamená: bagrem se prohlubovalo dno řeky, aby místa, kde se plaví, byla hlubší,“ popisuje Jana Vitnerová.
To potvrzuje i Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest. Podobným způsobem se udržují plavební podmínky i v Německu. Podle Bukovského je ale podobná úprava koryta řeky na českém úseku Labe nemyslitelná. Ke státní hranici má řeka velmi velký spád. Navíc po prohrábce by voda zaklesla víc ke dnu a lepšího splavnění by se dosáhlo velmi obtížně.
Řeka v úseku od Německa k Děčínu, respektive k ústeckému Střekovu, je ale podle ekologů posledním místem přirozeného toku.
„Vlastně by došlo k velmi razantnímu a v podstatě nenávratnému poškození posledního kusu opravdu velké, volné řeky, kterou u nás v Čechách máme,“ varuje Jana Vitnerová.
Podle ekologů vyjde pro ně zbytečná stavba na 7 miliard korun. Samotné ŘVC odhaduje náklady na stavbu na 4 miliardy. Důležitý je přitom i pohled Saska. Předseda tamní vlády Stanislav Tillich z CDU pochybuje o tom, že by jez výrazně ovlivnil Labe v Sasku.
„Zaměříme se na otázky kolem životního prostředí, ale určitě ne tak, abychom bránili stavbě. Pro Sasko nejsou jezy na české straně až tak důležitou otázkou. Území Saska do velké míry neovlivní. Nicméně v zásadě jsem toho názoru, že se má udržet přirozený ráz řeky. Situaci kolem případné stavby jezů budeme sledovat,“ říká Stanislav Tillich.
Právě otázka životního prostředí je pro stavbu jezu klíčová. V létě chce ŘVC opět požádat o posouzení vlivu stavby na životní prostředí – tedy tzv. EIU. Pokud s tím uspěje, předpokládá společnost, že stavba jezu v děčínské části Loubí začne v roce 2017. Hotovo by mohlo být o 4 roky později.
Zdroj: www.rozhlas.cz/sever