Předpokládám, že téměř každého občana začátkem listopadu 2013 zaskočily „dřevěné krabice“ bez logiky věci rozmístěné po Děčíně. Přiznám se, že i mě, ač znalé věci, v prvním okamžiku přivedly do rozpaků. Naštěstí jsem ale patřila mezi ty, kteří „vědí“, a hned mi došlo, že pravděpodobně konečně dochází k realizaci tak dlouho očekávaného projektu „izolační zeleně“ v Děčíně. A zde bych mohla upozornit na první chybu. Jak je možné, že i když v městském zpravodaji byl několikrát projekt zmíněn a dostatečně popsán (lokalizace ulic, typ výsadby – do země a do kontejnerů, předmět a cíl projektu), nikdo na něj nebyl připraven? Zjevně informovanost veřejnosti nebyla ani zdaleka taková, jak jsme si všichni mysleli…
Pokusím se tedy aspoň zpětně tuto chybu napravit a trochu přiblížit smysl a význam izolační zeleně jako takové i historii našeho konkrétního děčínského projektu.
Izolační zeleň je ve své podstatě zelení technologickou. Není to tedy typická zeleň urbanizovaná (parková). Zeleň zlepšuje životní prostředí (nemá význam jen estetický či psychologický): je prokázán její vliv na znečišťující látky, především pak na látky v ovzduší. I když je izolační zeleň schopná absorbovat velké množství znečišťujících látek, u nás je kladen důraz primárně na její schopnost snižovat imisní zatížení prostředí prachovými částicemi. Filtrační kapacita zeleně je nejúčinnější při kombinaci všech pater – stromového, keřového a bylinného. Jednotlivé druhy zeleně jsou vybírány především s ohledem na odolnost dřevin vůči zatíženému prostředí a jejich schopnosti co nejlépe absorbovat prach z ovzduší.
Vhodné druhy odolné vůči imisím především z liniových zdrojů (dopravy) jsou u nás dlouhodobě zkoumány ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích (VÚKOZ). Využití izolační zeleně je vhodné především v místech, kde potřebujeme snížit prašnost – oddělit např. liniový zdroj (páteřní komunikaci) od bytové či občanské zástavby. V těchto případech se jedná o jediný možný nástroj vedoucí ke snížení imisí. Nelze v těchto případech udělat technologické opatření – jediným technologickým opatřením je významné omezení či úplný zákaz dopravy.
Přípravná fáze projektu „Výsadba liniové izolační zeleně v Děčíně“ začala již v roce 2010. Proces byl zdlouhavý a ne zcela jednoduchý. Postupně byly měněny vybrané lokality a snižován jejich počet z důvodu různých problémů, které při přípravě projektu postupně vyvstaly. Největším problémem se staly inženýrské sítě a bezpečnost dopravy. Kvůli „zakabelování“ celého centra musela být většina výsadby řešena umístěním do speciálních zaizolovaných kontejnerů, kvůli bezpečnosti dopravy byly kontejnery přesunuty na chodníky a následovaly další problémy, které projekt trochu odklonily od původní linie. Nicméně idea zlepšit ovzduší a snížit prašnost z dopravy za pomoci zeleně, a to zejména v centru města, neb Děčínem bohužel přímo napříč prochází silnice I. třídy č. 13 (jen pro informaci, na sčítacím uzlu č. 4-0395 na Teplické ulici na křižovatce pod divadlem, projede cca 12 000 aut/24 hod., zdroj: ŘSD, celostátní sčítání dopravy 2010), zůstala zachována. Naskytla se i možnost získat dotaci z veřejných zdrojů, a tak byl výsledný projekt podán na podzim 2011 do Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013, prioritní osa 2, 26. výzva se žádostí o dotaci. Projekt byl podpořen, získal dotaci 90% z celkových způsobilých výdajů. Zbylých 10% je financováno z městského rozpočtu. K jeho realizaci, jak jsem psala v úvodu, došlo až na konci roku 2013.
Ani konečná fáze – po téměř 3 letech se neobešla bez chyb a komplikací. Druhou chybou – opět naší, ne izolační zeleně, bylo rozmístění kontejnerů „v pátek odpoledne“ a jejich ponechání bez výsadby cca další 3 týdny. Došlo k absolutnímu koncepčnímu pochybení!
Věřím ale, že máme to nejhorší za sebou. Ve snaze přizpůsobit se všem stranám a navíc aspoň trochu naplnit naší představu „co nejvíce zeleně do města“ může momentálně konečný výsledek našeho snažení působit divně, zbytečně či dokonce obtěžujícím dojmem. Vydržme, prosím, a počkejme, až se stromy zazelenají a keře rozkvetou. Třeba se stane tento projekt skutečným přínosem v rámci našeho městského prostředí…
Anna Lehká, VPM