O rozhovor jsme požádali trenéra mládeže HC Děčín Mgr. Ondřeje Michálka. Ondra vystudoval pedagogickou fakultu na UJEPu v Ústí nad Labem, je bývalým hráčem HC Děčín a v současné době trenérem a metodikem.
1. Ondro, jaký obor máš vystudovaný a proč?
Vystudoval jsem obor učitelství matematiky a tělesné výchovy pro 2. stupeň základní školy. Sport byl moje hobby, matematika mi šla tak nějak sama a práce s dětmi mi přišla velmi zajímavá.
2. V kolika letech jsi začínal s hokejem a kdo Tě k němu přivedl?
S hokejem jsem začínal v 6 ti letech, kdy k nám na základní školu do Boletic přišel pan Holada a pan Čáp, kteří řekli, že hledají nové kluky na hokej. Rozdali nám letáček s rozpisem tréninků a já doma nedal pokoj, dokud mne rodiče nepřivedli na zimní stadion. Těm patří veliký dík, protože to bylo to nejlepší, co mohli udělat.
3. Jak důležité pro Tebe bylo studium během hráčské kariéry?
Studium bylo vždy na prvním místě. Myslím si, že každý sportovec, i ten, který má slibně nakročeno k tomu, stát se jednou profesionálem, by v tomto směru neměl vzděláním opovrhovat a posouvat je na příčky pod sport. Ono dělat to, co mě baví, je skvělé do doby, než se něco stane a sportovní kariéra musí být ukončena. Pak právě vzdělání je mnohdy jediná možnost, jak se uplatnit na trhu práce.
4. Po ukončení hráčské činnosti jsi přesedlal na trenéřinu. Chtěl ses stát trenérem, a jak k tomu vůbec došlo?
K ukončení kariéry došlo ve čtvrťáku na vysoké škole, kdy jsem po letní přípravě dostal zprávu, že budu jako 4 brankář v děčínském A týmu. Stál jsem před velkým rozhodnutím a dnes si myslím, že pověsit hráčskou kariéru na hřebík a dodělat školu byla správná volba. Jelikož vysoká škola, kterou jsem studoval, přímo nabádala k budoucí práci s dětmi, pak trenéřina byla jasná volba.
5. Jsi zastřešující osobou přípravky, co bys poradil začínajícím hokejistům a hlavně rodičům?
Začínajícím hokejistům to, aby dělali, co je baví a dělali to vždy s maximálním úsilím a s pocitem, že už to prostě lépe nejde. Protože jedině tak, z toho budou mít radost a dostaví se úspěch. Rodiče bych požádal o to, aby své syny a dcery maximálně podporovali v tom, co je baví a kam se těší, jednou se Vám to vrátí. Protože spokojené dítě je v dnešní době jedna z nejcennějších věcí, které jako rodič můžete dosáhnout.
6. Jaké dny tréninky probíhají a jaká je na nich účast?
Tréninky nejmenších a začínajících probíhají vždy ve středu od 16 do 17 hodin a v sobotu od 8:30 do 9:30. Aktuálně máme v naší skupině začínajících a mírně pokročilých bruslařů zhruba 25 dětí od 4 do 8 let. O středně pokročilé se stará trenér Roman Špírek starší, který je také dlouholetým trenérem nejmenších s obrovskými zkušenostmi v této oblasti a tam máme zhruba 20 dětí opět ve věkovém rozptylu 5 – 7 let.
7. Říká se, že hokej je jeden z nejnáročnějších sportů na peníze, souhlasíš s tím nebo je to spíše takový mýtus a hokej mohou hrát opravdu všichni?
Z mého pohledu rozhodně mýtus. Když si spočítám, na kolik rodiče vyjde první ročník, ve kterém v podstatě dostanou zapůjčené brusle, helmu, a chrániče mají povětšinou všichni z kola, či inline bruslí doma a za rok zaplatí 1000 Kč, kdy je v přepočtu jedna lekce vyjde na nějakých 17 korun, tak si myslím, že je to naopak jeden z nejlevnějších startů ve sportech v ČR. To, že pak mají možnost si do dalších let zakoupit ve výhodném balíčku výstroj, která obsahuje vše mimo hole, a spočítám si, kolik utratí průměrný kuřák za cigarety pro svou potřebu, pak tento dětský sport s kompletní výbavou, která malému hokejistovy vydrží minimálně na 2 roky je opět pod hranicí spotřeby finančních prostředků průměrného kuřáka. Tím chci naznačit, že hokej v našem městě opravdu tak drahý není.
8. Co je důležité pro začínajícího hráče z hlediska výstroje a jaká je počáteční investice rodiče?
Jak jsem již zmínil v předchozí otázce. Do prvních tréninků a prvních kroků každého hráče je důležité mít helmu, zimní rukavice a základní chrániče loktů, či kolen z kola nebo inline bruslí. V případě, že někdo brusle doma nemá, pak brusle na zimním stadionu zapůjčíme. Čili počáteční investice do výstroje je opět v průměrné lidské domácnosti tuším 0 Kč.
9. Hokejem trávíš téměř veškerý volný čas, nelituješ toho?
Určitě ne, jakmile bych začal, raději bych skončil, protože nejsem z těch, co by dělali věci na půl plynu. Po dětech chci maximum, tak i trenér ho ze sebe musí vydat. To jsou spojené nádoby a děcka to cítí.
Moc děkuji za rozhovor.
Jan Havlíček
HC Děčín