Ze základní části sezony 2013/2014 byla již ukrojena více než čtvrtina, po které se v neúplné tabulce drží Válečníci na čtvrtém místě díky bilanci osmi výher a čtyř porážek. Je to považováno za úspěch? I na tuhle otázku odpovídal v rozhovoru pro děčínský web šéf válečnické střídačky Pavel Budínský při hodnocení uplynulé části sezony.
Kouči, máme za sebou zhruba čtvrtinu základní části a zatím se držíme na špici tabulky díky bilanci 8:4. Vládne u vás spokojenost po výsledkové i herní stránce?
Pokud bych měl odpovědět jednou větou a rychle, tak bych na první dobrou řekl, že můžeme být spokojeni jak s hrou, tak i s výsledky. Pokud bych měl však více prostoru a času, našla by se v obou případech jistá „ale“, která by tuto odpověď rozšířila, doplnila, ale i negovala.
Co je v letošní sezoně zatím největší devizou našeho celku?
ABSOLUTNÍ NESOBECKOST. Od první chvíle, co jsem s tímto týmem začal pracovat, jsem cítil a viděl jasnou pokoru a empatii k herní filozofii našeho týmu, jenž se léta snaží o kolektivní pojetí. Tuto myšlenku si všichni vzali za své a podařilo se nám ji rychle implementovat do naší hry. Jako důkaz mohu uvést statistiku o asistencích. V současné chvíli jsme v absolutním počtu asistencí na prvním místě (223 asistencí z 12 utkání). To mě těší a potvrzuje moji odpověď.
Dokážete vypíchnout něco, na čem naopak musíte se svými svěřenci nejvíce zapracovat?
Herních věcí je víc než hodně, ale znovu na první dobrou řeknu MENTÁLNÍ ODOLNOST. Jednoznačně se ukázalo v některých utkáních, že v určitých pasážích nejsou hráči dostatečně psychicky odolní, zejména při nepříznivém vývoji skóre mají tendenci opouštět tým, kolabovat a podléhat frustraci. Jinými slovy upadají do klinické smrti, ze které se je snažím dostat aktivní slovní masáží mozku. A nebo každý další den je učím, jak do této klinické basketbalové smrti neupadat. (úsměv)
Jak jste zatím spokojený se zabudováním nových posil?
Řekl bych, že po lidské stránce je všechno v pořádku, což je pro nás primární faktor. Po té herní všichni neustále pracují na tom, aby se neustále zlepšovali jako jedinci – a tím pádem mohl být náš basketbal a jeho systém stále více funkční, pestřejší, atraktivnější, účinnější a smysluplnější.
Jak velký přínos má pro tým na hřišti i v kabině zkušený Luboš Bartoň?
Lubošova přítomnost je cítit již od prvního okamžiku, kdy vešel do naší šatny. Luboš je osobnost, jež má obrovské zkušenosti z elitního basketbalu, které nejsou kolikrát ani vidět statisticky. Jeho angažováním nám primárně nešlo o to, kolik dá bodů, bude mít doskoků a tak dále, ale slibovali jsme si od něho i něco jiného, co málokdo vidí či umí pojmenovat.
V prvopočátku se moc neprojevoval, neboť potřeboval nějaký čas na adaptaci a na porozumění všeho a všech kolem sebe. A více se soustředil sám na sebe a svoji hru. Ale po společné dohodě se mnohem více aktivně zapojil v tréninkovém procesu při ovlivňování některých mladších spoluhráčů, jimž svými postřehy a znalostmi předává svoje zkušenosti v praxi, což mě jako trenérovi pomáhá pro větší efektivitu tréninkového procesu. A tím pádem potvrzuje jeden z důvodů jeho angažování.
Kterého vítězství si letos zatím nejvíce ceníte? A proč?
Každého vítězství si cením stejně, neboť žádné vám nikdo nedá jako dárek pod stromeček, ale musíte si ho v dnešní době tvrdě zasloužit. Ale všechna vítězství se dají pochopitelně hodnotit podle různých kritérií a úhlů pohledu. Například posuzujeme-li výhru podle výkonu a jeho kvality, tak bych na prvním místě uvedl vítězství nad Pardubicemi. Pokud bychom to brali podle vývoje utkání, tak by na prvním místě byla naše domácí výhra nad Kolínem.
Zdá se mi, že náš tým má dvě tváře – v domácím a venkovním prostředí. Zdá se vám to také tak?
Nezdá, ono to tak ve skutečnosti ve sportu mnohdy je. Pro většinu hráčů je armáda fandících lidí za zády důvodem ke kvalitním a spolehlivým výkonům, což naše prostředí beze zbytku splňuje, a proto hrajeme mnohem lépe a i historicky máme více vítězství na domácí palubovce. Zatímco v některých ponurých halách s žádnou atmosférou nebo atmosférou povzbuzující soupeře máme i my problémy, jež se podepisují na výkonu celého týmu, ale především na výkonu některých jednotlivců.
Zdroj: www.bkdecin.cz
Foto: Roman Valenta