5. července se otevřou terasové zahrady na jižní straně zámeckého areálu. S tímto prostorem je spojena jedna z nejslavnějších událostí v historii Děčína – poprvé v rakouské monarchii zde rozkvetl největší leknín světa – viktorie královská.
19. století bylo v říši rostlin časem objevů. Z tropických krajin přicházela řada nových druhů, které se zahradníci na celém kontinentu pokoušeli pěstovat. Jedním z nich byla i viktorie královská (Victoria regia Lindl.), objevená roku 1801 na jednom z přítoků Amazonky rodákem z Chřibské Tadeášem Haenkem (1761–1817). Do Evropy se její semena začala dovážet po roce 1836. V umělých podmínkách se jí z počátku podařilo přivést k rozkvětu pouze na britských ostrovech.
V té době se o její pěstování pokusil také děčínský zámecký zahradník Franz Josst (1815–1862), vynikající odborník na pěstování exotických květin. Ve svých aktivitách měl silnou podporu tehdejšího majitele zámku Františka Antonína Thun-Hohensteina, který do výstavby a provozu vytápěných skleníků a nákupu nových rostlin neváhal investovat značné částky. Josst díky tomu mohl objednat semena viktorie královské až v Erfurtu. Přes veškerou péči se však po čase ukázalo, že nejsou životaschopná. Na druhý pokus mu sedmnáct semen zaslal britský botanik Charles Henry Bellenden Ker (1785–1871), který předtím děčínské zahrady osobně navštívil. Franz Josst jeho zásilku obdržel 20. prosince 1851. Hned druhý den semena umístil do nádoby s vodou a bahnem v jednom z vytápěných skleníků na jižních terasách děčínského zámku. 17. ledna 1852 s nadšením referoval hraběti Františku Antonínovi, že nejméně sedm z nich se má čile k životu. V březnu již většina měla listy o průměru od 10 do 18 centimetrů. Koncem května to bylo kolem padesáti centimetrů a na začátku července se k Josstově velké radosti objevila první dvě poupata. To již průměr listů dosahoval jednoho metru. S napětím očekávaný okamžik nastal 11. července 1852 o půl čtvrté odpoledne – otevřel se první květ viktorie královské v rakouské monarchii a jeden z prvních na celém evropském kontinentu!
Událost se stala opravdu velkou senzací a do děčínské zámecké zahrady přilákala zástupy zvědavců. V následujících třech měsících rozkvetlo dalších nejméně šestnáct květů. František Antonín Thun nechal skleník s viktorií královskou zpřístupnit veřejnosti, a tak si od června do září mohlo její květy prohlédnout na čtyři tisíce zájemců, včetně prominentních hostů, mezi které patřil například saský král Bedřich August II. Sláva děčínských zámeckých zahrad a samozřejmě také zahradníka Franze Jossta se roznesla po celé Evropě.
Jaromír Tlustý, FŠ
Zdroj: www.zamekdecin.cz