Ústecký kraj začal opravovat část škod po červnových záplavách. Podle hejtmana Oldřicha Bubeníčka jsou to hlavně silnice. Vzhledem k napjatému krajskému rozpočtu se však kvůli tomu nejspíš nedostane na běžné opravy komunikací.
Ministerstvu financí jste nahlásili, že škody v Ústeckém kraji jsou 3,5 miliardy korun. Je ta částka konečná?
Sčítání škod, respektive odhad nákladů na obnovu území po povodních, je nutné nahlásit do sedmi dnů po ukončení nouzového stavu. Vzhledem k tomu, že se jedná o odhady, byť kvalifikované a opřené o závěry znalců, nelze vyloučit, že potřebná suma pro obnovu kraje může být kvůli skrytým škodám, které se objeví později, vyšší. Nápravu zásadních škod ale jistě tato suma pokryje. A chtěl bych připomenout, že při úhradě nákladů na odstranění škod uplatňovaných na státu, mají obce dvacetiprocentní a kraj padesátiprocentní spoluúčast.
Co už jste po povodni začali opravovat?
Pokud jde o škody na majetku kraje, jedná se především o poničené komunikace, jejichž opravy budou stát více než 100 milionů korun. Na přípravě jejich oprav se začalo neprodleně, je to pro kraj jasná priorita. Začaly se již odstraňovat menší závady na krajských silnicích, větší opravy se projektují, po výběrových řízeních se v srpnu rozeběhnou všechny opravy, chceme je stihnout do konce roku.
Musíte kvůli nečekaným výdajům odložit nějaké akce, se kterými jste počítali?
Rozpočet kraje byl na letošní rok velice napnutý i bez započtení nákladů na odstranění povodňových škod. S nečekanými výdaji to máte jako v domácnosti, u některých výdajů je třeba se uskrovnit. Tak k tomu také bude přistupovat kraj. Největší problém bude u oprav komunikací, přednost musí dostat ty poničené povodní.
Jsou podle vás protipovodňová opatření dostatečná, nebo se budou měnit?
Když se projektovala protipovodňová opatření po ničivé povodni v roce 2002, určitě málokdo předpokládal, že za 11 let se potkáme opět se stoletou vodou. Opatření proti velké vodě byla projektována a postavena v dostatečném rozsahu, příroda však naše střízlivější očekávání poněkud překonala. Odborníci musí posoudit, zda a jakým způsobem lze současná protipovodňová opatření vylepšit či doplnit o další stavby.
Každou stavbu a dům u Labe ale ochránit nelze…
Určitě se povede i diskuse o stavbách v záplavových oblastech, aby se stále neopakovalo jejich povodňové ničení. Minimálně by se v záplavových oblastech neměla povolovat nová výstavba.
Autor: Andrea Angermannová
Zdroj: http://usti.idnes.cz/