Smyslem festivalu Kramle , který byl součástí česko-německého přeshraničního projektu a který podpořil Euroregion Elbe/Labe bylo bourat jak bariéry mezi světem jedinců se zdravotním znevýhodněním a jedinců bez něj , tak bariéry jazykové. Projekt je zaměřen na seznámení, společné akce a zážitky lidí s mentálním postižením z obou stran hranice. Organizace Diakonie Pirna a organizace Slunečnice, o.s. se již několik let obě zabývají prací s postiženými lidmi a jejich spolupráce trvá již 4 roky. Na zámku jsme tedy přivítali také umělce z řad našich německých sousedů a to jak hudebníky, tak také herce.
V pátek 28.6. se Kramli otevřely dveře zámecké kavárny „Na Cestě“, kde festival zahájila děčínská kapela Led sezelim, která stála u zrodu festivalu a poté zahrála písničkářka a děčínská rodačka Karolina Kamberská. Návštěvníci shlédli dokument Kamenolom boží, ke kterému podal komentář básník a spisovatel, zabývající se česko-německou tematikou, Radek Fridrich.
Dobře naladění z pátečního večera vstupujeme do nového dne, který se pro organizátory a řadu dobrovolníků rozebíhá již v sobotu dopoledne pečlivou přípravou zámeckého nádvoří. Společnými silami se podařilo vše připravit pro vstup prvních přeshraničních návštěvníků festivalu, které vítá dobrovolnická hlídka již v poledne. Němečtí návštěvníci z Diakonie Pirna dorazili před obědem. Společně s hlavní skupinou dorazil divadelní soubor Projekttheater Dresden, který odstartoval divadelní scénu.
Pár minut po nich dorazila skupina Paradiso z Pirny, která zahájila scénu hudební na hlavním nádvoří zámku.
Přímí účastníci projektu, na které již netrpělivě čekali jejich kamarádi a kamarádky ze Slunečnice se společně přivítali a poté, co se občerstvili, prohlédli si výstavu svých uměleckých děl, které vznikly během projektů v minulých letech. Výstavu jsme situovali do reprezentačních prostor zámecké kavárny Na Cestě.
Mezitím se nádvoří začalo zaplňovat lidmi z veřejnosti, kteří tak měli příležitost se o celém projektu dozvědět více. Program byl česko-německy moderovaný a vstupy na pódiu jsme veřejnost seznamovali s hlavními myšlenkami tohoto počinu.
Důležitým bodem pro většinu účastníků byl také fakt, že letos byl vstup pro všechny návštěvníky zdarma. Proč se tedy alespoň nezajít podívat?
V půl jedné tedy přivítali první umělce letos opět dvě scény. Hlavní scéna na nádvoří zámku je scénou hudební a scénu divadelní návštěvníci najdou v prostorách Růžové zahrady. Na obou místech byl již od počátku festivalu čilý ruch. Počasí nám vcelku přálo, takže venku před Sala Terenou nastupují klienti sdružení Slunečnice a již několik let spřátelená skupinka klientů z Domova pod Kuňkou Ráby, která má rok od roku lepší kulisy a herecká podání.
Publikum jak české, tak německé strhl projekt improvizace Baaahm – Improvisationstheatergrupe im Netz. Svým téměř profesionálním vystoupením nás mile překvapilo také Schillerovo gymnázium z Pirny. Studenti nastudovali hru ze života hmyzu a předvedli nám krátkou dvojjazyčnou ukázku. To už do řad divadelní scény zasedají děti a čekají na pohádku Fimfárum v podání Hynkova hravého divadla z Litoměřic. Děti a nejen ty se dobře bavily, takže divadlo bylo odměněno dlouhým potleskem. Hned po nich nastoupili na scénu Karl Helbig und Frieder Schmidt a vnesli trochu hudebního rozptýlení i do Růžové zahrady. Počasí nás trochu pozlobilo, tak je čas na změnu. Scéna se přesunula do Sala Tereny a diváci si v suchu mohli užívat Broukovcovo Kamdivadlo a jejich Přizdisráče. Tuto scénu se ctí zakončili Mimenbuhne Dresden. Děkujeme všem umělcům divadelní scény.
Na nádvoří zámku své fanoušky přitáhla skupina Paradiso. Kapela Paradiso z Pirny je rocková klientská kapela, která má vlastní repertoár, ale dělají i cover verze známých písní jako například „Keimzeit“. I na scéně hudební vystoupili studenti, v tomto případě pod vedením pana ředitele Průši v sestavě Yxes Joke. Jistě již teď se mezi nimi najdou nadaní hudebníci. Následovaly německé kapely Kwiver a Say meow. Prostor pak dostali také děčínští The Electric Blue, kteří poskytli výborný hudební zážitek. Pár minut před nástupem na scénu přijela také kapela Zrní, která byla pro mnoho účastníků největším tahounem festivalu. I přesto, že k nám dorazili po odehrání jiného koncertu až ze Žamberku a jen co vysedli z auta už se chopili svých nástrojů, tak koncert byl opravdová chuťovka. Skupina sklízí v současné době hodně ocenění a všichni museli po odehrání koncertu uznat, že jistě právem. Druhým velkým tahounem byla již téměř legendární kapela Švihadlo a podle počtu účastníků bylo jasné, že je stále stejně oblíbená jako před lety. Lidé se dobře bavili navzdory dešti. Švihadlo bylo skvělým zakončením festivalu.
Pohodové odpoledne si užily také děti, nejen díky pohádkám, ale také díky mateřskému centru Bělásek, které pro malé návštěvníky připravilo dílničky. Kdo neměl tvořivého ducha, mohl si alespoň nechat pomalovat obličej, a tak se děti postupně měnily v motýly, kočičky a jiné bytosti.
Den byl dlouhý a plný dojmů, takže také občerstvení přišlo vhod, letos za něj děkujeme kavárně „Na půl cesty“ a Fokusu z Ústí nad Labem. Velký dík patří také všem dobrovolníkům za jejich nasazení během celého festivalu, všem účinkujícím za jejich výkony, Euroregionu Labe/Elbe za umožnění celého projektu, panu zvukaři Mirkovi Vaňkátovi, vedení a zaměstnancům zámku a hlavně všem co jste přišli a prožili s námi pěkný den bez bariér na děčínském zámku.
Kateřina Minden
vedoucí Dobrovolnického centra, Slunečnice o.s.
tel: 00 420 739 355 705
e-mail: minden@slundecin.org