Protipovodňová ochrana v Děčíně byla podle magistrátu i Povodí Labe nedostatečná. Obě instituce chtějí jednat o způsobech, jak lépe ochránit i levý břeh a Pětimostí. Názor na hráze rozděluje město už od roku 2010, kdy se proti jejich stavbě v části města zvedla vlna kritiky. Letošní hráze ale zabránily zničení majetku za téměř čtvrt miliardy korun.
„Samozřejmě i před touto povodní, přestože jsme věděli, že „protipovodňovka“ je dostavěná, jsme to kompletně celé vzali a vystěhovali do prvního patra a na schodiště,“ říká jeden z majitelů domů a ukazuje, kam sahala voda v roce 2002 a popisuje, jak nosil hasičům kávu.
O změnách v systému protipovodňových hrází v Děčíně natáčela redaktorka Iva Zítková
Když dva dělají totéž, nemusí to být nutně totéž. Tento slogan, spolu s ilustrační fotografií funkčních protipovodňových zábran v Rakousku a nefunkčních zábran v Děčíně, obletěl mnoho profilů na sociálních sítích, kde ho rozhořčeně komentovaly desítky lidí.
Názor na hráze rozděluje město už od roku 2010, kdy se proti jejich stavbě v části města zvedla vlna kritiky. Letošní záplavy ukázaly, že velká část Děčína je stále chráněna nedostatečně. Hráze ale zabránily zničení majetku za téměř čtvrt miliardy a zachránily například i dům Jana Linka na Starém městě:
„Zaplaťpámbůh, protipovodňová hráz byla postavena a testována čtrnáct dní před povodněmi, ještě nebyla oficiálně předána, nicméně to postavili a vydrželo to.“
Jeho dům, stojící vedle plaveckého areálu, který byl v roce 2002 zaplaven až do prvního patra, tak zůstal naprosto suchý. Domy na druhé straně břehu Labe ale většinou takové štěstí neměly. Dosud nezkolaudované protipovodňové hráze zde byly postaveny na mnohem menší výšky hladiny a částečně tak musely být rozebrány hned na začátku, aby nedošlo k jejich zničení.
„Samozřejmě to odnesly všechny sportoviště, atletický a fotbalový stadion i hala, kterou jsme udělali jako víceúčelovou, převážně ale sloužící pro tenis. Všechno to utrpělo,“ popisuje škody náměstek děčínského primátora Pavel Sinko.
Kritizovaná levobřežní část kolem Podmokel byla stavěna pouze na dvacetiletou vodu proto, aby cena protipovodňového systému nepřevýšila hodnotu ochráněného majetku. Tento přístup chce nyní město změnit a slibuje, že začne o vylepšení co nejdříve vyjednávat s Povodím Labe, které stavbu financuje.
Podle Jiřího Macha z Povodí Labe by změny rozhodně stály za to, půjde ale o technický oříšek:
„Muselo by se to znovu přeprojektovat, jestli by to spodní stavby, na které se mobilní hrazení staví, vydržely. Pak by se musely udělat větší sloupy a více hradících prvků. A můj poznatek? Uchránili jsme majetek asi za 200 až 250 milionů. To znamená, že to mělo smysl.“
Autor: Iva Zítková
Zdroj: www.rozhlas.cz/sever