V souvislosti s procesem posuzování vlivu na životní prostředí tzv. EIA levobřežního napojení Děčína na dálniční síť České republiky (zjednodušeně přivaděč) je možná vhodné si položit pár otázek. Existuje alternativa k faktu, že do Děčína musíme přivést obtížným terénem za několik miliard stavbu, které ustoupí mnoho domů, která umocní efekt údolí zdejších řek coby jedné z hlavních transitních spojek republikou? Stavba v celé své logice bude hotova za mnoho desetiletí, nikdo z nás nezná její celou trasu, přesto se hrneme do hurá řešení, která přivedou dopravu do centra města a umocní celý problém. Opravdu to chceme a skutečně neexistuje jiná varianta? Jistěže existuje, jen je však třeba rychle konat, protože problémy s dopravou v údolí Jílovského potoka, na Kamenické ulici či směrem na Benešov jsou už teď téměř nesnesitelné. A příští rok bude hůř- rekonstrukce kanalizace na Kamenické či estakády v České Lípě výrazně zkomplikují dopravní situaci v regionu.
Jak rychle vyhnat kamiony?
Ústecký kraj v současné době usiluje o řešení této problematiky pomocí umístění zákazových značek umístěných v koncových bodech komunikace II/262 (tedy Děčíně, České Lípě, České Kamenici a Kravařích). Tím by se těžké transitní kamiony z druhé části země či ciziny vytěsnily z této silnice. Obce v údolí Ploučnice mají tu „výhodu“, že leží na silnici druhé třídy, kde je zákonná možnost vlastníků komunikace (kraje) zakázat transitní kamionovou dopravu. Toto možné z pohledu občanů např. v Jílovém ležícím na státní silnici 1. třídy není, nicméně netvařme se, že tyto problémy nejsou spojené. Cílem je transit „motivovat“ k užití páteřních transitních tras rychlostního typu (ústecká dálnice D8 a liberecká R10/R35). S ohledem na složitou reliéfní členitost silnice na Kamenici se předpokládá „přelití“ většiny dálkových kamionů v logice směru (jihovýchod- Německo) právě na tyto silnice. V úvahu nutno brát i fakt, že letos na podzim bude zprovozněna nová rychlá silnice právě mezi Bílým Kostelem, Hrádkem a Žitavou navazující na českou dálniční síť. Dálnice D8 by měla být hotova za 2 roky. Toto se samo o sobě pozitivně promítne i právě v tom Jílovém, nicméně pojďme ještě dál. Výše avizované opravy v Děčíně na Kamenické či v České Lípě na hlavním tahu přes město způsobí obrovské potíže v dopravě, které je však možné vnímat jako příležitost. Zjednodušeně, zakážeme-li „úředně“ průjezd transitu údolím Ploučnice po nevyhovující „dvojce“ a nepůjde-li „technicky“ jet po rekonstruované „jedničce“, tak se zdá být problém, alespoň dočasně, vyřešen. Kamiony z Německa směrem na jihovýchod skutečně budou muset jet po dálnicích, ať už té ústecké či liberecké bez ohledu
Jsou nové stavby potřebné?na výši a výhodnost mýta. Stejnou logiku mají i návazná opatření Ústeckého kraje na přirozených objízdných trasách druhé třídy například přes Zubrnice nebo Střekov. V tomto smyslu jsme 17. května navštívili hejtmana Libereckého kraje a další představitele místních samospráv na Liberecku a Českolipsku. Je třeba se dohodnout a čas kvapí. 29. května proběhne v České Lípě jednání obou dvou krajů společně se zástupci obcí při obou silnicích a bez jasné shody na řešení hrozí Děčínu v příštím roce dopravní kolaps, který žádný přivaděč nezachrání.
Druhou rovinou je otázka jak dál při plánování strategických staveb. Nastíněné řešení zákazu přece výrazně snižuje i potřebu velkých dopravních staveb, které se mnohdy navíc nesmyslně zdvojují. Výsledkem pak logicky nemůže být nic jiného než jedno velké nic a problémy s dopravou.
Máme zde plán folknářské spojky vedoucí nad Ludvíkovice, stejně jako rychlou silnici přes Benešov k Lípě, „chceme“ postavit přivaděč ústící u býv. Mototechny, přičemž je již vysoutěžená vilsnická spojka včetně budoucího napojení na chrochvickou spojku. Množství řešení výrazně převyšují realitu ze všech úhlů pohledu a je úkolem politické reprezentace se právě v kontextu reality bavit o řešení, která musí vycházet z reálné znalosti faktů i rychlosti politických procesů. Existuje vysoutěžená, značně však předražená zakázka na stavbu tzv. vilsnické spojky spojující Nový most s výpadovkou na Ústí. Vůči této silnici nemá nikdo z ekologického či majetkoprávního pohledu téměř žádné výhrady- drobné směny pozemků s továrnami jsou v kontextu problémů jiných staveb marginální. Problémem je „pouze“ špatně právně vypověditelná smlouva a obrovská cena vítězné nabídky. Možné cesty ve vztahu k hledání řešení se nabízí pomocí rozdělení stavby na tři úseky, kdy třetím je samotné napojení se na „přivaděč“ směr Chrochvice. Pokud ho elegantně „prozatím“ vynecháme, tak máme řešení vhodného napojení na Ústí. Nehledě na to, že se ušetří. Obdobně je možné nahlížet na problematiku Kamenické a odpovídající variantě folknářské spojky. Nač v tomto smyslu stále posuzovat ekonomicky i ekologicky naprosto šílenou variantu protnutí Benešova rychlou silnicí směrem na Lípu. Hledejme možná řešení, zvažujme reálné potřeby a dohodněme se. Nic jiného nám totiž nezbývá…
Filip Ušák, Šárka Zimová Dostálová,
hnutí Změna- PRO!kraj