Varianta Bohyňská může být přijatelnější alternativou k problematickému vedení přeložky údolím Jílovského potoka variantami, které jsem představila v předchozích článcích. Ty nejsou posuzovány ani dopravními odborníky jako ideální, buď z důvodů nevhodnosti zatahování průjezdné dopravy do stísněného údolí Jílovského potoka v Bynově a Dolním / Horním Oldřichově a v těsném dotyku s centrem města nebo jsou považovány za řešení neakceptovatelné v civilizovaných zemích (především díky průrazu přes obytnou zástavbu Chrochvic).
Z hlediska ochrany přírody lze předpokládat, že z Bohyňské varianty nebudou zcela nadšeni na Správě CHKO České středohoří. Zde se vždy stavěli důrazně proti zatahování jakýchkoliv staveb do nedotčených území CHKO, i když jde jen o III. zónu, navíc v oblasti Lotarova vrchu jsou nedotčené přírodní pasáže. Nejcennější části luk se však nachází až níže nad železniční tratí (endemitní orchidejovité), což by mohlo být pro Bohyňskou variantu jistou nadějí. Nápad vést alternativní trasu právě tudy, pochází od Ing. Mašína z IKP CE a IKP CE ji i hrubě namalovalo pro Ministerstvo životního prostředí, ale bohužel už pro vyjednávání posouzení takové varianty nebyl žádný prostor. Přesto se v právě probíhajícím procesu EIA objevily požadavky posoudit i tuto variantu. Pojďme se na ni podívat blíže:
Varianta Bohyňská by údolí Jílovského potoka využívala pouze v jeho nestísněné části, tj. v oblasti Jílového a Libouchce, a východně od Jílového by vedla tunelem do údolí Labe v Malšovicích / Vilsnici. Začíná na silnici I/62 na severním okraji Malšovic, u č. p. Malšovice 47, které bude nutno demolovat. Připojení na I/62 je na estakádě, která může pokračovat přes Labe a napojit se na teoretický západní most z Boletic nad Labem, který však v územním plánu města Děčína není rezervován. Od silnice I/62 estakáda přeložky silnice I/13 překračuje trať I. železničního koridoru, odstavné plochy areálu firem ČETRANS a BOHEMIA CARGO. Za estakádou přeložka podjíždí silnici III/25380 (ulice Vilsnická) a prochází přes ZPF, který není v územním plánu města určen k zástavbě. Dále v délce cca 500 m využívá stopu silnice III/25381. Od ní se odklání vpravo a vstupuje do tunelu délky cca 2,3 km, kterým podchází úbočí Chmelník a Lotarův vrch v CHKO České středohoří, a také tím míjí území PR Bohyňská lada a podchází území EVL Bohyňská lada, Lotarův vrch a Chmelník. Tunel a navazující úseky jsou v podélném sklonu 6,0 %. Západní portál tunelu je cca 700 m východně od zemědělského areálu v Horním Jílovém. Kolem něj prochází v zářezu a dále pokračuje po estakádě přes údolí Hornojílovského potoka, které překračuje po nezastavěném okraji pozemku elektrotechnického podniku a přes sousední nezastavěné pozemky. Dále prochází v zářezu před hřbitovem a poté se napojuje do invariantní trasy předložené v procesu EIA. Přivaděč do Jílového by bylo vhodné vést od místa styku variant po hraně svahu žst. Jílové u Děčína a do ulice Za drahou do stávajícího podjezdu pod železniční tratí na ulici Javorská.
Toto řešení má sice větší vlivy na přírodu, ale podstatně menší vlivy na obyvatelstvo. Dvojnásobná délka tunelu oproti variantě Pastýřské je vyvážena menší celkovou stavební délkou a menším rozsahem opěrných a zárubních zdí. Takové řešení rovněž plní funkci silničního spojení Jílového s Děčínem, kvůli němuž se trasa přeložky umísťuje do údolí Jílovského potoka.
V příštím čísle bychom se mohli zastavit u dalších alternativních řešení.
Šárka Zimová Dostálová, radní města Děčín za VPM a krajská zastupitelka