České Švýcarsko, 28. 11. 2012 – Letos v říjnu byl velmi blízko českých hranic s Německem zaznamenán vlk pomocí fotopasti. Do oblasti Hohwald sousedící se Šluknovským výběžkem se vzácná šelma dostala patrně z rozšiřující se populace v německé Lužici, rozkládající se na území spolkových států Sasko a Braniborsko na východě Německa. Správa Národního parku České Švýcarsko a Hnutí DUHA tak vítají příležitost k návratu vlků i do Čech.
Vlk v oblasti Hohwaldu/Sasko: Pozdější pozorování potvrdila výskyt malé smečky, která se příležitostně pohybuje také na české straně.
Na východ Německa se vlci vrátili koncem 90. let z Polska a jejich počet se stále zvyšuje díky každoročně narozeným mláďatům, které následně osidlují nové oblasti. Celkem již v celém Německu žije asi 80–160 zvířat, tvořících minimálně 18 smeček, z toho 13 jich žije právě na území historické Lužice, sousedící s Českem a Polskem. Další tři žijí pár desítek kilometrů od Berlína, jedna dokonce až v Dolním Sasku poblíž Hamburku.
Během letošního podzimu bylo zaznamenáno i několik útoků na hospodářská zvířata v okolí Hohwaldu. Spolupracovníci německé organizace zabývající se sběrem informací o vlcích v lužické oblasti (Kontaktbüro Wolfsregion Lausitz) zde proto umístili několik fotopastí. Jedna z nich čtrnáctého října vlka zachytila na dvou fotografiích. O několik týdnů později německý zemědělec vyfotografoval mládě vlka. Pořízená fotografie je současně dokladem o výskytu malé vlčí smečky. Dalším důkazem o výskytu smečky jsou fotografie letos narozené vlčice, v těsné blízkosti hranice s Českou republikou, minulou sobotu (24. listopadu) sražené automobilem.
Vlky letos zoologové poprvé zaznamenali i v Krkonoších, i když přímé důkazy zatím chybí. Je pravděpodobné, že vlci se budou na severu Čech nadále objevovat a časem si najdou nový domov třeba v Českém Švýcarsku, Lužických či Jizerských horách nebo v Krkonoších. Jak ukázalo sledování jednoho z lužických vlků pomocí GPS obojku, mohou tato zvířata při hledání nového teritoria během několika měsíců urazit i vzdálenost 1500 km.
„Návrat vlků na sever Čech je vzhledem k postupnému rozšiřování německé populace vlka v posledních deseti letech očekávanou a radostnou událostí. Vzhledem k pohyblivosti těchto šelem nepředpokládáme, že by se zastavily na státní hranici. Zkušenosti z Německa a dalších evropských zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný. Úmrtí způsobené vlkem ostatně nebylo v Evropě doloženo více než sto let. Vlci také nejsou symbolem zcela nedotčené přírody, které u nás zůstalo jen velmi málo. Dokázali, že jsou schopní žít i v kulturní krajině, ačkoliv to nemají jednoduché. Podobně, jako další divoká zvířata, i vlky ohrožují střety s dopravou nebo pytláci“, komentuje návrat vlků Miroslav Kutal z Hnutí DUHA, které se dlouhodobě zabývá ochranou a sledováním velkých šelem především v Beskydech. Odborníci se zároveň shodují, že návrat vlků je naopak pro naši přírodu prospěšný.
„Vlci jsou pro naši krajinu důležití. Pomáhají regulovat vysoké stavy spárkaté zvěře. Zejména v případě divokých prasat by byla jejich pomoc více než vítána. Ze Slovenska i odjinud je známo, že tam, kde se vlci vyskytují, se mnohem lépe zmlazují mladé stromky, které jinde spásají namnožení jeleni. Vlci tak pomáhají vytvářet v lesích rovnováhu a lesníkům snižují náklady na budované oplocenky a další umělou ochranu mladých listnáčů a jedlí,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
Stává se však, že vlci napadnou hospodářská zvířata, nejčastěji ovce, které nebyly dostatečně zabezpečeny proti vniknutí šelem. Na takové případy pamatují zákony – v Německu i u nás – stát vyplácí poškozeným chovatelům náhradu škody, pokud chovatel splnil zákonem dané podmínky. Mezi ty u nás patří nahlásit škodu do 48 hodin a povinnost mít zvířata alespoň v ohradě nebo pod dohledem pasteveckého psa.Prevence konfliktů je v každém případě účelnější než následné řešení problémů. Hnutí DUHA a Správa Národního paku České Švýcarsko proto chovatelům nabízíbezplatné poradenství o způsobech, jak svá zvířata proti útoku zabezpečit. Chovatelé také mohou zdarma získat praktickou příručku o pasteveckých psech a dalších způsobech ochrany stád. Zoologové také uvítají další informace o výskytu šelem z řad veřejnosti.