Ústecký krajský soud se začal zabývat vraždou známou jako „případ bílého BMW“. Pavel Švancara je obžalovaný z toho, že na pomezí Ústecka a Děčínska vystřílel do známého celý bubínek revolveru, pak ho pronásledoval 380 metrů a střílel do něj pistolí. Poslední ránu mu zasadil do zátylku.
„Bál jsem se ho. Měl jsem strach, že ublíží mé rodině,“ hájí se Švancara před soudem.
Tragédie se odehrála loni 7. listopadu. Švancara se setkal se svým dvaatřicetiletým známým, s nímž podnikal. Měli detektivní kancelář, vymáhali peníze pro jiné firmy. Podle Švancary se však jeho kamarád živil také obchodem s bílým masem.
Ten den se podle spisu domluvili na cestě do Španělska a Francie, kde prý měli ukryté nějaké peníze. Seděli v bílém BMW X6 na silnici mezi obcemi Javory na Děčínsku a Slavošov na Ústecku. Začali se hádat. Švancara tvrdí, že mu jeho společník přiložil k hlavě pistoli.
„Měl jsem hrozný strach o děti. Mluvil o nějakém komplicovi, který sleduje moji rodinu,“ řekl obžalovaný.
Z bundy vytáhl revolver Smith & Wesson a pětkrát vystřelil. Zraněný muž vyběhl z auta a utíkal směrem k Javorům.
Šestatřicetiletý Švancara popadl pistoli Glock, kterou měl za pasem kalhot, rozběhl se za ním a začal střílet. Muž měl v sobě 13 ran, několik z nich bylo smrtelných. Nakonec padl obličejem na zem, střelec mu přiložil pistoli k hlavě a zmáčkl spoušť naposledy.
Říkal o mých dětech, že už jsou mrtvé, tvrdí obžalovaný
„Myslel jsem, že to filmuje, a bál jsem se, že se obrátí a vystřelí na mě,“ prohlásil Švancara.
Tvrdí, že střílel ze strachu. Jeho známý měl totiž podle něj také zbraň a navíc manipuloval s mobilem a Švancara se bál, že volá svému komplicovi.
„Říkal o mých dětech, že už jsou mrtvé,“ sdělil. Zraněný muž však nevystřelil a rodinu obžalovaného nikdo neohrozil.
Švancara nasedl do BMW a odjel. Druhý den rozebral zbraně a naházel je do Labe.
Policii přivedlo na stopu právě bílé BMW, které patřilo oběti. Svědci si ho všimli u místa činu a auto pak policie našla zaparkované v ústecké čtvrti Krásné Březno. Švancarovi nyní hrozí vězení až na 20 let.
Autor: Artur Janoušek
Zdroj: http://usti.idnes.cz