Na loňskou sezonu děčínský sportovní manažer Jakub Důra nikdy v životě nezapomene – po historicky nejúspěšnější sezoně děčínského klubu (2. místo v poháru a 3. v lize) si letos jako manažer národního družstva může zapsat do kolonky megaúspěchů zlatým písmem: Postup na ME ze „skupiny smrti“! V obsáhlém rozhovoru se rozpovídal například i o (ne)bujarých oslavách evropského postupu, skládání mužstva po loňské spršce omluvenek, výborné atmosféře v týmu i fantastické kulise chomutovských špílů.
Jakube, začněme z trochu jiného úhlu: kolik jsi dostal po postupu s reprezentací na ME gratulací od přátel, známých či fanoušků?
Přesně si to nepamatuju, ale potěšilo mě, kolik lidí zápasy sledovalo a mělo přehled o vývoji skupiny.
Jak jste tento megaúspěch oslavili?
Na slavení nebylo moc času. V Turecku jsme se s realizačním týmem sešli na pokoji našeho nejmladšího člena, Lukáše Raby (fyzioterapeut), a dali si každý dvě plechovky piva. Probrali jsme trochu poslední zápas, ale hlavně celou kvalifikaci a vymýšleli plány na příští léto.
Po loňské sezoně jsi přiznal, že sis odpočinul pouze 10 dnů. Bylo to i letos obdobné?
(rozesměje se) Ano, velmi podobné. Byl jsem s rodinkou v červnu na týden na skvělé dovolené ve Španělsku. Pak jsem si celkem užíval volné víkendy na přelomu června a července – a pak už jsme začali.
V reprezentačním kádru se letos sešly téměř všechny hvězdy včetně Jiřího Welsche, Davida Jelínka či Tomáše Satoranského. Měli všichni hráči zájem přijet? Ptám se i v kontextu loňského humbuku kolem řady omluvenek.
Do národního týmu nikoho nutit nechceme a ani nemůžeme. Já jsem velmi rád, že se tým sešel v takovémto silném složení. Díky tomu jsme dokázali postoupit na Euro 2013 z hodně silné skupiny, za což patří klukům velký dík!
Kromě absentujícího zraněného Pavla Houšky scházel týmu také jediný Čech aktuálně hrající v NBA, Jan Veselý. Jak složité bylo jednání s Washingtonem? Měl Honza také chuť reprezentovat?
Jednání s Washingtonem vedl hlavně místopředseda ČBF Jirka Zídek. Samozřejmě složité bylo, protože Honza je vysoko draftovaný hráč a dost se od něj očekává. Klub mu účast na oficiální akci zakázat nemůže, drahé pojištění byla ČBF připravená zaplatit. Myslím, že Jirka Zídek odvedl skvělou práci a že jsme všichni udělali maximum. Honza nepřijel z pochopitelných důvodů, když se chtěl připravit podle klubového scénáře. Bohužel se v létě znovu zranil a já mu přeju, aby byl brzy fit a měl dobrou sezonu.
Za Janem Veselým by do Washingtonu měl zamířit právě i Tomáš Satoranský. Věříš tomu, že budou oba moct přijet na ME do Slovinska?
Tomáš podepsal kontrakt v Seville na dva roky. Je tam velká pravděpodobnost, že na příští sezonu už půjde do NBA a moc bych mu to přál. O jejich účasti či možné absenci teď nemá smysl spekulovat.
Podle mnoha ohlasů a rozhovorů je patrné, že atmosféra na letošním repre bloku byla skvělá a vše si sedlo, jak mělo. Dalo by se tedy toto léto nazvat „létem snů“?
Atmosféra byla skvělá. Samozřejmě, že všechno nebylo ideální, ale myslím, že jak hráčský kádr, tak realizační tým udělal obrovský kus práce a nabral potřebné zkušenosti pro evropský šampionát. Pro mě osobně je to, že jsem se dostal na ME, opravdu splněním snu.
Jaká specifika vlastně skýtá práce na reprezentační úrovni oproti té klubové?
Obě práce jsou hodně odlišné. V klubu kromě věnování se A-týmu hodně času strávím organizováním akcí pro mládež, k tomu potřebná administrativa, pak vytížení haly všemi kategoriemi a jinými sporty či událostmi… Celkově jde o dlouhodobější a také průběžnější úkoly. U repre se v dlouhodobějším horizontu spíše připravuje a plánuje, samotné akce jdou pak rychle za sebou. Cestování je složitější a delší. Organizace je náročnější hlavně v tom, že nemáme klasickou domácí půdu – kancelář, sklady. O to je ta práce pestřejší.
Diváci v Chomutově vytvořili na domácích zápasech fantastickou kulisu. Jak jste byli celkově spokojeni se zázemím, komfortem a službami, které vám zde byly poskytovány?
Chomutov je velikostně hala akorát, ale přesto na zápase s Itálií narváno nebylo a to šlo o nejsilnější tým skupiny. S kulisou jsme byli ale velmi spokojení a splnilo se naše očekávání bouřlivého domácího prostředí. Je jasné, že prázdninové termíny byly náročné pro diváky a v konkurenci přímých přenosů ČT4 bylo pro někoho složitější dorazit, ale myslím, že kdo přijel osobně, určitě nelitoval. Na hale nám vycházeli maximálně vstříc – hlavně slečna správkyně, která se vlastně stala mladou paní – gratulujeme. Stejně tak se snažili na hotelu Beethoven, kde jsme byli ubytovaní a kde jsme měli výbornou možnost regenerace v podzemním wellnessu.
Jak o vás bylo také postaráno v Turecku, Itálii, Bělorušku či Portugalsku? Kde byly služby nejlepší, kde naopak nejhorší? Jaká byla kde komunikace a jednání?
Podle mne bylo nejlepší Portugalsko a Itálie. V Lisabonu jsme byli na krásném hotelu se skvělou kuchyní. Hala nebyla úplně plná, ale vše bylo zvládnuté. V Terstu šlo o trochu starší hotel, ale zase hala a vysoká míra profesionality do všech možných detailů byla výbornou inspirací. Istanbulská mise byla poznamenána dlouhým cestováním v zácpách po městě – 75 minut z hotelu (který byl změněn na poslední chvíli) na trénink je opravdu moc. Nová hala Fenerbahce je ale úžasná – srovnal bych ji s hokejovou halou ve Vysočanech, ale moderněji vybavená a primárně zaměřená na basket. Z Běloruska mám zase nejvíce zarytý okamžik, kdy při našem tréninku spadla ze stropu na hřiště jakási součástka. Kdyby tam v tu chvíli někdo byl, došlo by minimálně k těžkému zranění. Naštěstí naše hráče zachránil „lepidlový hrdina“ Vláďa Hojka (kondiční trenér), jenž je v té chvíli rozcvičoval na druhé straně za hřištěm.
Řadu fanoušků příjemně překvapily výkony děčínského kapitána Jakuba Houšky v národním dresu. Byla to pro něj satisfakce po zdravotních lapáliích s mononukleózou?
Po oznámení nominace se nejvíce otázek, případně kritiky, ozývalo právě u Kouby. On dokázal, že i v takto silném týmu má své místo. Byl ze všech hráčů nejlépe fyzicky připravený, což prokazoval hned od prvních tréninků. Myslím, že tímhle všem i sobě dokázal, že je definitivně naplno zpátky.
Na závěr ještě jedna klubová otázka. Je už kádr Válečníků kompletní nebo uvažujete ještě o jeho posílení?
Kádr BK Děčín čítá 13 hráčů a je v tuto chvíli kompletní.
Zdroj: www.bkdecin.cz