Červen, to je měsíc, ke kterému již po 17 let neodmyslitelně patří benefiční festival Kramle, který za dlouhá léta mění svou podobu, ale stále zůstává hlavní myšlenka tohoto festivalu a tou je, bourat bariéry mezi světem jedinců se zdravotním znevýhodněním a jedinců bez něj. Nebylo tomu jinak ani během letošního 17. ročníku, který proběhl opět na děčínském zámku8. a9. 6.
Letošní Kramle se stala také součástí česko-německého přeshraničního projektu Žijeme u stejné řeky“Wir leben am gleichen Fluss“, který podpořil Euroregion Elbe/Labe. Projekt je zaměřen na seznámení, společné akce a zážitky lidí s mentálním postižením z obou stran hranice. Na zámku jsme tedy přivítali také umělce z řad našich německých sousedů a to jak hudebníky, tak také herce.
V pátek 8.6. se Kramli otevřely dvěře zámecké kavárny „Na půl cesty“, kde diváci mohli okusit interaktivní audiovizuální zážitek v podání Filipa Kršiaka. Pohodový večer, během něhož se vařilo, konzumovalo a sledovali se dokumentární filmy s gastronomickou tématikou zakončil koncert pražské freejazzové kapely Ploy. Akce byla komorní, ale o to víc příjemná.
Posilnění z pátečního večera vstupuje do nového dne, který se pro organizátory a řadu dobrovolníků rozebíhá již v sobotu dopoledne pečlivou přípravou zámeckého nádvoří. Společnými silami se podařilo vše připravit pro vstup prvních návštěvníků festivalu, které vítá dobrovolnická hlídka v jednu hodinu odpoledne. Důležitým bodem pro většinu účastníků je také fakt, že letos je vstup pro všechny návštěvníky zdarma. Proč se tedy alespoň nezajít podívat?
V jednu hodinu startují tedy letos opět dvě scény. Hlavní scéna na nádvoří zámku je scénou hudební a scénu divadelní návštěvníci najdou v prostorách Růžové zahrady. Na obou místech byl již od počátku festivalu čilý ruch. Počasí nám zatím přeje, takže venku před Sala Terenou nastupují klienti sdružení Slunečnice se svou novou hrou „Kykyryký na papriky“. V rámci již zmíněného přeshraničního projektu je střídají umělci z Diakonie Pirna se svým „Cirkusem na řece“ a náladu zpříjemní sourozenci Dolores und Danilo s akordeonem. Počasí si z nás začíná trochu tropit legraci, takže chvíli hrají venku, chvíli uvnitř Sala Tereny, ale posluchače ani tak neodradí. Nakonec přeci jen na chvíli volíme vnitřní variantu a usedáme k pohádce Janka a drak Kruťák. Veselá pohádka Zdeňka Rosenbauma v úpravě Terezy Kratochvílové pojednává o princezně, která se vydá zachránit svého bratra ze spárů „zlého“ draka. Venku se nám zatím vyčasilo, takže tanečníci z DOZP Čížkovice Lucarino Dance se nemusí prostorem nijak omezovat. Jejich 2 vstupy byly opravdovým zážitkem…krásné úbory, ladné pohyby, rytmus v těle. Děti z hudební školy školy Yamaha Děčín pod vedením Heleny Tesařové byly milou částí programu a na to, že dnes vystupovaly před publikem poprvé, zpívaly a tančily bez ostychu a rozhodně měly co ukázat. Zasloužily si nakonec i pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký v podání Agentury Pondělí z Rumburka. Již potřetí jsme na divadelní scéně uvítali také umělce z Domova pod Kuňkou Ráby, tentokrát s pohádkou „O Červené Karkulce“. Jejich výkon je rok od roku lepší. Tečku za divadelní scénou udělalo Orangutální Dividlo s hrou „Přemysl oráč“. Jiráskovu klasiku jsme od nich nečekali, předpoklad byl správný, opět nás výborně pobavili. Děkujeme všem umělcům divadelní scény.
Na nádvoří zámku své fanoušky přitáhla znovuoživená kapela Dáma a lamou, hrající o ženách, dětech, politice, alkoholu, penězích. Ani na prknech hudební scény nechyběli přeshraniční umělci, vychutnat jsme si mohli vystoupení seskupení s názvem Frieder Schmidt und Karl Helbig , členové kapely Ein Gramm Glück a kapelu Paradiso z Pirny. V odpoledních hodinách se nádvoří příjemně zaplňuje, jak by také ne, těšit se můžeme na vystoupení kapely Květy. Kapela Květy je asi od roku 2006 na jakémsi nekonečném turné, protože každý měsíc jezdí po republice a hrají v klubech, divadlech, hospodách a festivalech. Jsme rádi, že festival Kramle se stal jejich další zastávkou. S napětím jsme očekávali vystoupení brněnského seskupení Čokovoko, které o sobě říká, že je nejsyrovější a nejznámější z hudebně nenadaných kapel v Brně. Dále říká, že nejsou vhodné na dětskou párty, to můžeme potvrdit a také, že nedělají charitu, což v naše případě pravda nebyla. Děkujeme. Skvěle jsem se pobavili. Největší hvězdou večera měla být a skutečně byla kapela Vltava. Vychutnali jsme si její starší hity jako Kapitán pejsek, Zajíc a koza, Prasátko, Holčičina hnízda, ale i skladby nové. Dav si společně zazpíval „já už dělat nebudu“ a s touto myšlenkou vstoupil pomalu do nedělního dne.
Pohodové odpoledne si užily také děti, nejen díky pohádkám, ale také díky mateřskému centru Bělásek, které pro malé návštěvníky připravilo dílničky, prohazování, chůdy a jiné atrakce. Kdo neměl tvořivého ducha, mohl si alespoň nechat pomalovat obličej, a tak se děti postupně měnily v motýly, kočičky a jiné bytosti.
Den byl dlouhý a plný dojmů, takže také občerstvení přišlo vhod, letos za něj děkujeme kavárně „Na půl cesty“ a Fokusu z Ústí nad Labem. Velký dík patří také všem dobrovolníkům za jejich nasazení během celého festivalu, všem účinkujícím za jejich výkony, sponzorům, panu zvukaři Mirkovi Vaňkátovi, vedení a zaměstnancům zámku a hlavně všem co jste přišli a prožili s námi pěkný den bez bariér na děčínském zámku.
Kateřina Minden
Slunečnice o.s.