Situace ve Šluknovském výběžku se opět vyhrocuje. Přibývá drobných krádeží i přepadení. Naplňují se tak obavy starostů, že na jaře opět vzroste kriminalita a místní se pak mohou opět radikalizovat.
„Momentálně je problémem Šluknov, kde je problémová skupina obyvatel. Policie ve Šluknově byla posílena o dvě hlídky, tedy o čtyři až šest lidí,“ řekl vedoucí oddělení rumburské policie Josef Hýbl.
V tomto týdnu policie ve Šluknově vyšetřovala hned dvě přepadení. Například ve středu odpoledne skupina pěti Romů vyhrožovala patnáctiletému hochovi násilím, pokud je nevezme do domu svých rodičů. Osmnáctiletý výrostek pak dům prohledal a odnesl si mobilní telefony a fotoaparáty za 15 tisíc korun.
„Pachatelé středečního napadení jsou již ve vazbě. Okamžité dopadení a potrestání by mělo mít preventivní účinek,“ poznamenal Hýbl.
Stoupá také počet výhrůžek a drobných krádeží. „Nedaleko radnice byly před několika dny vykradeny garáže. O pár ulic dál v noci lidé budili souseda, že mu kradou na zahradě. Opět se to rozjelo a lidé jsou naštvaní,“ popsal současnou situaci Josef Janačík z Rumburka.
Lidé obracejí hněv hlavně proti Romům. „Je znát, že odešly pořádkové jednotky. Drobná kriminalita roste, například krádeže kovů,“ sdělil starosta Velkého Šenova Vladimír Vykoukal. Zatímco dříve ve městě policie vyšetřovala kolem deseti případů za měsíc, nyní je to jednou tolik.
Varnsdorf zpřísnil pravidla v ubytovně, ale vzniklo nové ghetto
Jak obtížné je problémy na Šluknovsku řešit, ukazuje příklad problémových varnsdorfských ubytoven. Radnice v nich po loňských demonstracích zpřísnila režim, mají hlídané vchody, zmizely z nich satelity a na pořádek dohlíží kamerový systém.
Stalo se ale jen to, že ve Varnsdorfu začalo vznikat nové ghetto. Lidé z ubytovny se začali stěhovat do panelového domu se čtyřmi vchody v Kovářské ulici, kde byty skoupili dva podnikatelé. Zatímco v prosinci ve dvou městských ubytovnách žilo 150 lidí, nyní jich tam zůstalo 116. Většina odešla právě do Kovářské.
Původní obyvatelé jsou z toho zoufalí. Stěžují si, že čelí hrubým nadávkám, neustálému hluku a pokřikování. „Tady se nedá žít, to je na vystěhování. Z padesáti původních rodin nás tady zbylo jen deset. Dům je plný k prasknutí, bydlí tady mnohem více lidí, než by zde mělo být, neustálý hluk je k nesnesení,“ říká paní Marta, která v panelovém domě v Kovářské ulici bydlí třicet let.
Do nově vznikajícího ghetta však míří i další rodiny nejen z Varnsdorfu, ale i jiných měst. „Celkem se do Kovářské ulice sestěhovalo 112 lidí. Třicet jedna z nich sem přišlo z jiného kraje,“ vypočítává mluvčí radnice Romana Macová. Podle místních je většina z nich z České Lípy.
Protože jsou byty soukromé, radnice mnoho možností zasáhnout nemá. „Alespoň jsme zde posílili kontroly policie i strážníků, nedaleko funguje nová služebna. Dokud bude možné, aby skupování bytů a jejich pronájem nepřizpůsobivým byl výhodný druh podnikání, nic se nezmění,“ poznamenal starosta Martin Louka.
Loni po demonstracích politici starostům na Šluknovsku i místním slibovali, že se systém státní podpory na bydlení změní. Zůstalo ale jen u slibů.
V Praze řeší procento Romů, my 13 procent, říká starosta
Mezi starosty tak převládá názor, že je vláda nechala bez pomoci. „Situace se díky policejním posilám zklidnila, ale řešení to není. Rad a koncepcí mají hromady, ale už je ani nečtu. Jedna říká to, druhé pravý opak. Agentury a úřady v Praze řeší samy sebe, svoji existenci,“ říká starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart.
Problém je podle něj v tom, že vrcholní politici a jejich úředníci sledují dění na Šluknovsku „pražskou optikou“ a neuvědomují si, jak velký problém ve výběžku vzniká. „V Praze to vidí jinak, řeší procento nepřizpůsobivých. To je o řád níž než na severu. U nás žije 13 procent Romů,“ poznamenal Linhart.
Těmto lidem je podle něj potřeba dát práci. Krásná Lípa takto již 15 let zaměstnává Romy ve svých Technických službách na veřejně prospěšné práce, při kterých stát platí mzdu. Jenže místo aby takových míst přibývalo, naopak ubývají.
„Na veřejně prospěšných pracích jsme zaměstnávali 50 Romů, což mělo dobrý dopad nejen na jejich komunitu, ale všichni viděli, že se snaží, pracují. Po loňských nepokojích, místo toho, aby Praha naslouchala, že tudy vede cesta, veřejně prospěšné práce téměř nejsou. Zbylo devět míst. Byl u nás ministr Drábek, kýval, že asi máme pravdu. Ale výsledek je nula,“ poznamenal Linhart.
Podobné je to podle něj se vzděláváním Romů. „V Praze krásně hovoří o inkluzivním vzdělání. My ho děláme, děti do zvláštních škol nikdo automaticky neposílá. Na naší základní škole s 310 žáky je 70 dětí, které jsou na tom hůř. A dostaneme jednoho asistenta. Takže fakticky pro to inkluzivní vzdělání neudělají nic,“ dodal starosta.