Náš celek nastupoval do důležitého utkání v kompletním složení. Hostující kormidelník Zbyněk Choleva musel oželet služby zkušeného kapitána Jaroslava Prášila; kvůli menším zdravotním trablům nenaskočil do hry ani centr Rostislav Pelikán.
Děčínští hráči vlétli do utkání stylově – trojkou kapitána Jakuba Houšky, ale hosté hlavně díky dvojici Pandula – Smith během dvou minut otočili na 5:10. Následujících téměř 180 sekund však bylo pro hosty hluchým místem, čehož svěřenci Pavla Budínského využili a díky šesti Koubovým bodům v řadě! jsme v polovině 6. minuty vedli 11:10. Orli se však brzy probudili z ofenzivní letargie a začali opět kousat – na začátku 9. minuty zvyšoval Bohačík košem s faulem na 15:21. Vydařený závěr prvního kvartálu jen podtrhla razantní smeč Petersona, která byla také posledním počinem obou celků – průběžný stav byl 15:23.
Do druhé desetiminutovky vstoupili Děčínští minišňůrou čtyř bodů, díky které jsme snížili na začátku 13. minuty na 19:23 a prostějovský kormidelník si okamžitě vyžádal oddechový čas. Ani minutová pauza však neotupila stupňující se děčínský tlak, který gradoval zkraje 25. minuty, kdy Admir Alič úspěšným nájezdem otáčel na 26:25. Závěr první půle se proměnil v trojkový galakoncert – nejprve přesně zamířili Smith a (velmi šťastně o desku) i Peterson a otáčeli na 28:31. Na šest hostujících punktů v řadě však záhy odpověděl také trefou zpoza perimetru Ali, kterou srovnal na 31:31. V posledních dvou minutách se dvakrát prosadil za tři i John Boyer – díky jeho druhé přesné trefě těsně před koncem se do kabin odcházelo za vyrovnaného stavu 39:39.
Na děčínské straně se během úvodní dvacetiminutovky nejvíce střelecky (i herně) dařilo Koubovi, který nasázel 14 bodů; zdatně mu s 8 body sekundoval křídelník Admir Alič – na straně Hanáků byla nejproduktivnější dvojice pivotů Cadri-Nicholson (14 bodů) s Travisem Petersonem (9).
Po změně stran se borci v bílém dostali brzy do vedení, které si udržovali po celý průběh třetí čtvrtky – ve 22. minutě se prosadil z rychlého protiútoku Ali a na tabuli svítilo skóre 43:39; na přelomu 25. a 26. minuty se dvakrát za sebou z různých pozic prosadil uzdravený lídr týmu Pavel Houška, diváci bouřili nadšením a lodivod Orlů si za stavu 52:46 svolal své ovečky na bojovou poradu. I když v této době nuceně seděli na střídačce kvůli zraněním Ell Sanders i Kouba, do konce třetí periody jsme náskok neztratili – ten se sice smrsknul až na dva bodíky, ale díky dalšímu úspěšnému průniku nájezdníka Aliho i přes těsnou Bohačíkovu obranu těsně před klaksonem jsme si do závěrečné čtvrtky přenesli čtyřbodové vedení – 56:52.
Zkraje závěrečné desetiminutovky se hosté stále drželi na dostřel, ale postupně začali mít svěřenci Pavla Budínského navrch – zvýšený tlak se odrazil i v průběžném skóre, jelikož na přelomu 34. minuty jsme se po Sandersově koši z odskoku dostali do sedmibodového „trháku“ – 63:56. Mezi 35. – 36. minutou vycítil Zbyněk Choleva, že jeho pětice na hřišti potřebuje nový impuls a tým vyvedl během time outu z herního tápání. Orli zvýšili ofenzivní obrátky a po čtyřech úspěšných šestkách (dvě Slezák, dvě Pandula) a „and onu“ druhého jmenovaného po ofenzivním reboundu byl v polovině 37. minuty stav 63:62. Napětí by se v ČEZ Sportcentru v těchto chvílích dalo doslova krájet… Děčínské hráče v těchto důležitých a vypjatých chvílích výrazně podrželi opět skvělí diváci – odpovědnost na svá bedra v závěru zápasu brali hlavně Admir Alič společně s Ellem Sandersem. Po trojce Ella jsme 1:42 před závěrečnou sirénou vedli 72:68; i když stejnou mincí odpověděl slovenský reprezentant Dušan Pandula, naši hráči zbytek zápasu zvládli. Minutu a osmnáct vteřin před koncem se za tři trefil Ali; následující orlí ofenzivní výpad jsme přestáli a když se 45 vteřin přes závěrem prosadil z pole Pavel Houška, vypadalo to již za stavu 77:71 velmi dobře!… Hosté si sice ještě vzali oddechový čas, ale na výsledku se již nic nezměnilo. Výhrou 77:71 jsme výrazně nakročili k zisku 3. místa – a za určité konstelace bychom mohli skončit po nadstavbě i na druhé pozici!
Základní sestavy:
Děčín – Sanders, Stria, Alič, Soukup, Jakub Houška
Prostějov – Venta, Smith, Pandula, Peterson, Nicholson
Statistické údaje:
Střelci: Alič 21 (+ 5 doskoků; trojky 3/2), J. Houška 14 (+ 5 doskoků), P. Houška 14, Sanders 8 (+ 5 asistencí), Stria 7 (+ 5 asistencí), Soukup 6 (+ 5 získaných faulů a 3 zisky), Boyer 6, Pomikálek 1 – Nicholson 18 (+ 7 doskoků; validita 27; střelba 2 b. 10/8), Smith 16 (trojky 4/3), Pandula 11 (TH 4/4), Peterson 9 (+ 8 doskoků), Švrdlík 9 (+ 5 doskoků), Bohačík 5, Slezák 2, Venta 1 (+ 7 doskoků a 6 asistencí); střelba 2 b.: 43/21 – 42/21; střelba 3 b.: 15/7 – 18/5; TH: 25/14 – 16/14; doskoky: 27:33 (útočné 7:9); chyby: 20:19; ztráty: 8:12; užitečnost: 79:82; počet diváků: 1030; nejlepší hráč zápasu: Jakub Houška (Děčín).
Názory trenérů po utkání:
Pavel Budínský (kouč Děčína): „Chci poděkovat svým hráčům, jak se zvedli po utkání v Nymburku. Ale takoví jsme my v Děčíně – takových lapsusů jsme tu už pár zažili a víme o sobě, že tyhle situace umíme rychle spolknout a pokračovat dál. Pak bych taky chtěl dát kredit Prostějovu, protože se přijel rvát o výhru a šel do toho s velkým úsilím. Na nás byla v prvním poločase vidět trochu nervozita, nedávali jsme trestné hody. Náš primární úkol byl vyhrát. Samozřejmě všichni, kdo sledují vývoj v tabulce, tak ví o tom desetibodovém rozdílu, ale my jsme hlavně chtěli vyhrát. To utkání se vyvíjelo jako velký boj – vyrovnaný poločas, Prostějov se snažil dělat, co mohl, ale na druhou stranu si myslím, že v závěru už trochu ztráceli odvahu. Pak to vzal na sebe Smith s Nicholsonem, ale díky Ellově trojce jsme se dostali na čtyřbodový rozdíl. Touto výhrou jsme stále ve hře o lepší, než to čtvrté místo a je před námi poslední kolo. Věřím, že to v sobě udržíme a dokážeme vyhrát i na Folimance. Poděkuju také opět skvělým fanouškům, kteří vytváří neuvěřitelnou kulisu i v těch okamžicích, kdy to opravdu potřebujeme. Poslední kolo bude určitě velmi zajímavé.“
Zbyněk Choleva (kouč Prostějova): „Gratuluji domácím. My jsme také nehráli špatně, ale škoda, že nám to nevydrželo i ve druhém poločase. Báli jsme se pak střílet a hrát jeden na jednoho a to nás stálo nějakou pohodu a v obraně jsme nemohli zastavit Aliče, který si vždycky udělal, co chtěl – buď najel a vzal si obránce až pod koš nebo vystřelil trojku. My jsme byli i lepší na doskoku, bohužel pár ztrát a v závěru jsme – jako vždy v Děčíně – dostali nějaké trojky.“
Ladislav Faltin
Zdroj: www.bkdecin.cz
Foto: Roman Valenta