V minulosti jste patřil k velkým kritikům hospodaření města, teď jste v jeho vedení. Jak chápete situaci města po více než ročním pobytu na radnici?
Jsme ve fázi přerodu. Řadu let bylo město zvyklé hospodařit rozmařile.
Každoročně byly k dispozici příjmy z prodeje majetku v desítkách milionů korun, rostly i daňové příjmy. Byl prostor na utrácení peněz mimo schválený provozní rozpočet ve výši kolem sta miliónů korun bez toho, že by se příliš řešila efektivita investic či smysl utrácení. V současné době můžeme tvrdit, že dostatek peněz nebudeme mít ani za deset let.
Musíme proto změnit přístup města k majetku a zdrojům. Postupně se snažíme hospodárnost prosazovat, není to ani trochu jednoduché, neboť potřeby v jisté míře i objektivně rostou.
Znamená to, že by město mělo platit na něco, co dříve neplatilo?
To se děje už teď. Klesají dotace od státu a kraje na nejrůznější činnosti. Klesly příspěvky zoologické zahradě, příspěvky na lesní hospodaření, snižují se dotace na provoz některých sociálních zařízení města, o miliony klesají příspěvky od státu na výkon státní zprávy.
Podobných příkladů jsou desítky… Tyto chybějící peníze v nějaké míře musí město nahradit. Navíc stouply provozní náklady na nové stavby financované z IPRM. Dlouhodobě také není myslitelný pokles platů zaměstnanců, kteří pro město pracují. Dá se to ještě jeden, možná dva roky vydržet, ale déle ne.
Vy jste ale také kritizováni… Konkrétně je vyčítáno Středisko městských služeb, a pro mnohé lidi nerozumný projekt „Vznášedla“.
Naší chybou je, že nestíháme veřejnost dostatečně informovat. Středisko městských služeb (SMS) zatím hodnotíme spíše pozitivně. V době, kdy se změnilo vedení města, měl magistrát jen velmi omezené vlastní pracovní kapacity, a i jednoduché práce musel sjednávat u externích dodavatelů na faktury. Podařilo se nám vytvořit zázemí pro malou firmu, která systémově pomáhá městu šetřit peníze. Nastálo tam přešlo šest lidí z magistrátu a šest stálých pracovních míst je tam i nadále. Většinu práce ale vykonávají zaměstnanci najímaní přes dotace z úřadu práce a z evropských projektů. Část činností zajišťují i pracovníci „veřejné služby“, jistý díl práce lidé, kteří si potřebují odpracovat alternativní tresty za lehčí trestné činy.
SMSka řešila například stěhování magistrátu, pomáhala pečovat o areály škol a mateřských školek. Postupně se učí řešit drobné opravy komunikací a chodníků, úpravy veřejných prostranství, drobnou údržbu menších sportovních areálů a dětských hřišť. Před Vánocemi roznášela magistrátu poštu, aby se ušetřilo na poštovném. Po Vánocích odvážela z města vánoční stromky – jen tato služba stála v minulých letech 100 až 150 000 korun. Díky dotacím je to za levné režijní ceny, s malými náklady na zaměstnance. SMSka funguje od dubna 2011, koncem září se přestěhovala do prostor bývalé ubytovny za Střelnicí. Dosud odpracovali pracovníci a zaměstnanci SMS zhruba 56 tisíc hodin práce. Jistou část na úklidu města, který by se jinak ani neřešil. Mám pocit, že to občané už i oceňují.
Projekt pracovně známý jako vznášedlo, spojený s nákupem člunu pro hasiče a s organizací společných školení na hranicích, zase nabízí efekty investic, které by si město normálně nemohlo dovolit. Na korunu spolu-účasti v tomto projektu dostaneme dalších devět korun dotace.
Můžeme získat až 5,7 milionu korun. Projekt řeší povinnost města zajistit zdravotní péči pro obyvatele v Dolním Žlebu. Zde se komunikace zatápí vodou už při stavu Labe 420 cm, což je celkem často. V případě povodní se tento závazek řešil „pohotovostí“ vlaků, za které město platí zpravidla kolem 100 tisíc korun ročně, a tyto peníze můžeme díky vznášedlu ušetřit. Jinak jde o prostředek, který by měl pomáhat záchraně životů v krizových situacích i mimo Dolní Žleb. Oba záměry jednoznačně směřují k okamžitým úsporám i k úsporám do budoucna.
Jak se snažíte lépe hospodařit?
Jde o dlouhodobou a cílevědomou snahu. Vedení města to má jako jeden z hlavních úkolů. Výrazně se ušetřilo na platbách pojistného, nebo při elektronických aukcích, např. na mobilní telefony. Teď se připravuje elektronická aukce na nákup elektrické energie, kdy nabízíme poměrně velký objem spotřeby z mnoha desítek spotřebních míst, a to nejen z města, ale i z příspěvkových organizací. Očekáváme úspory v řádu 10 až 15 %, neboť budeme vlastně nakupovat za velkoobchodní ceny. Snažíme se vytvářet servis úspor pro příspěvkové organizace města.
Nově se také snažíme šetřit provozem některých činnosti ve vlastní režii města. O středisku městských služeb jsem už mluvil. Je to ale také o provozu tržnice a o převedení správy městských bytů na město. U bytů bylo záměrem i získat znovu kontrolu nad finančními toky. Správci bytů například nebyli vázáni řešit opravy pomocí pravidel města na výběrová řízení.
Přešetřovali jsme i smlouvy na správu majetku. Pokud to jen trochu šlo, snažili jsme se pro město vyjednat lepší podmínky. Redukovaly se náklady na reprezentaci a propagaci města, omezujeme příspěvek na městské slavnosti, mírně snižujeme dotace i občanským sdružením a sportovním klubům. Snažíme se je ale zachovat, není naším záměrem rušit zavedenou podporu města místním aktivitám.
Poměrně značnou redukci nákladů poznal magistrát, významně se omezily i odměny politickým představitelům města za účast v komisích rady.
Poměrně zásadní je zpřísnění režimu veřejných zakázek hranicí nad 50 tisíc korun a snaha vše důsledně zveřejňovat. Jsme výrazně přísnější, než je žádáno ze zákona. V porovnání s minulou dobou můžeme doložit, že už se ušetřily miliony korun, nové jsou ale problémy s kvalitou práce mnoha dodavatelů a správnou formulací zadání veřejných zakázek.
Zveřejnění zakázek umožňuje kontrolu veřejností, neboť vše je na internetu, díky tomu nás na podezřelé zakázky upozorňují občané, a máme tak možnost korekce. Není v silách žádného politika uhlídat utrácení v jemu svěřeném úřadu. Takto na to nejsme sami a veřejnost nám pomáhá.
Možnost zapojit se do kontroly města má kdokoliv. Někdy mně ale přijde, že to je skoro marná práce, neboť nároky na zdroje města trvale rostou…
Co tím myslíte? Jak vážný je nedostatek zdrojů?
Vnější prostředí je nemilosrdné, klesají daňové příjmy města, současně rostou některé náklady, např. tepla a vody, kde skoro nemáme možnosti šetřit. U Terma jsme dělali analýzu deseti let působení firmy ve městě a jednoznačně se prokázalo, že postupný prodej akcií byl ekonomickou chybou, za kterou budeme i v budoucnu platit.
Podobnou chybou bylo svěřit naše vodovody a kanalizace Severočeské vodárenské společnosti, neboť růst cen nejsme schopni korigovat. Musíme také splácet úvěr a financovat provoz staveb pořízených z IPRM, což dále omezuje možnosti rozvoje města.
Ve špatném stavu je i majetek města, jako jsou komunikace, mostky i některé městské budovy, kde jsou třeba investice v řádech stovek milionů.
Nedostatek zdrojů je i na řešení tíživé sociální situace mnoha lidí.
Přibývá nám ve městě lidí s vážnými sociálními problémy i lidí bez domova. Město nemá ani zlomek zdrojů k řešení jejich situace.
Dost smutné, co říkáte… Vidíte vůbec nějaké řešení v ekonomické situaci města do budoucna?
Ideální řešení by bylo, pokud by v Děčíně někdo bohatý chtěl investovat a zaměstnal zde tisíce lidí. Bohužel, město tomu může pomoci jen hodně málo. Vlastních pozemků k tomuto účelu moc nemáme, pomoc s investicemi slibovat nemůžeme. Dokonce bychom si na takový záměr nemohli ani půjčit.
Zvýšení kupní síly obyvatel města, které by umožnilo zvýšit příjem města z daní, je z pohledu správy města krátkodobě neřešitelné.
Nezbývá nám, než ještě více přemýšlet nad každou vydanou korunou.
Musíme se ale zaměřit i na zvýšení vlastních příjmů města. V menší míře jsme s tím už začali, neboť se zvýšily ceny za věcná břemena a upravily ceny pozemků. Nejvíce jsme kritizováni za zdražení parkovného, přitom i po zdražení stále patříme k městům s nejnižší cenou parkování v kraji.
Přehodnocení situace a hledání rozumné míry výběru místních poplatků a daní nás určitě do budoucna čeká a není možné si myslet, že se tomu vyhneme.
Osobně považuji za prioritu vytvořit na městě servis, který by efektivněji fungoval v hledání zdrojů z dotací a evropských projektů.
Budoucnost je určitě i o úsporách v organizaci úřadu. Občas mě fascinuje, kolik práce a energie stojí jen komunikace mezi jednotlivými složkami magistrátu.
Za zásadní považuji jiný přístup k investicím. Významnější investiční akce v budoucnu už nemůžeme stavět na „dojmologii“ ze záměru, ale na jasných a předem známých argumentech a zveřejněných číslech o potřebnosti investice, úsporách či efektech. I to se v Děčíně znovu musíme naučit.
Stále se setkávám s představami lidí, že zdroje „jsou“. Doba hospodaření na dluh s příjmy z prodeje majetku už ale dávno skončila. To, co nás čeká do budoucna, je hodně klopotná cesta, která je tak trochu nouzovým řešením. Není ale jiná možnost. Musíme se smířit i s tím, že výsledky budou měřitelné až za několik let. Je to jen malá radost, ale těší mě, že se alespoň začalo…
Děkuji za rozhovor, přeji hodně sil, dobré nápady a pevné nervy…
Zastupitele a radního města Děčín se ptala Ludmila Panenková
Týdeník Princip