Páteční tip na výlet

V mrazivém jasném dni Vás zvu na krátkou vycházku. Východištěm je Růžová, kam se dostanete z Děčína autobusem jedoucí do Janova. Východně nad obcí, po značené cestě přibližně 1 km, je cíl vycházky.

Rozsáhlá bynovecká plošina, nepříliš členitá a málo výrazná, aby zaujala turisty vyhledávající především známé cíle v okolí blízkého Hřenska, je na svém východním okraji ovládána mohutným kuželem Růžovského vrchu. Jiné místo však nabízí nečekaně překvapivý výhled: Nenápadný Pastevní vrch nad Růžovou.

Před námi defiluje překvapivě proměnná a kontrastní krajina Labských pískovců: Severní obzor zaujímá rozložitý Velký Winterberg, jehož svahy lemují pouze odtud v celé šíři a mohutnosti viditelné Křídelní stěny, Matz-Seidlovy a Stříbrné stěny . Nyní v zimě obzvlášť výrazně vystupují nad bukovými lesy, které svlékly až do dubna své listí.

Od stěn západním směrem je nejlepší panorama stolových hor z české strany. Tito dávní svědkové povětrnostními vlivy snesené křídové tabule jsou seřazeni ukázkově od nejvyššího Děčínského Sněžníku přes na svých okrajích vyzdvižený dvojvrchol Velkého a Malého Černého kamene (Zschirnstein), tajemný Knězův kámen (Pfaffenstein) až po majestátní Lilienstein. Pravou tečku onoho panoramatu však tvoří velmi markantní kostka drobného Zirkelsteinu, pouze 2 km vzdáleného od Hřenska.

Zářez kaňonu Labe, který bynoveckou plošinu ohraničuje od západu, pouze tušíme na úpatí stolových hor. Rozeklanému reliéfu Českosaského Švýcarska kontrují v jižním pohledu výšiny Českého středohoří. Upoutá televizní věž na Bukové hoře a rozhledna na Sokolím vrchu. Vrchy jsou v tomto pohledu mírně zvlněné a uklidňují rozechvění naší mysli po shlédnutí dramaticky členěného severního a západního obzoru.

Sopečný původ nezapře mohutný Růžák na jihovýchodní straně. Je strážcem krajiny Českého Švýcarska a jeho dominance v tomto pohledu je nezpochybnitelná. Pohled východním směrem uzavírá lesnatá oblast Jetřichovických skal a Lužických hor (Studenec, Jedlová), výhled je ale poněkud cloněn vzrostlými keři.