Premiérová sezona nadnárodní basketbalové ligy se již přehoupla přes polovinu a začaly tedy odvetné souboje všech čtrnácti týmů hrajících letos MNBL včetně děčínského. Lodivod Děčína a zároveň české reprezentace v rozhovoru mimo jíné přiblížil pozitiva a negativa dosavadního průběhu soutěže, promluvil o nových posilách Johnu Boyerovi a Tarvisi Williamsovi i kvalitní atmosféře na kolbištích našich východních sousedů…
Trenére, tak jsme nyní přesně v polovině základní části. (pozn.: začátek rozhovoru tvořen ještě před zápasem na USK). Jak byste úvodních třináct kol zhodnotil a jaká našel pozitiva a negativa?
Tak jako téměř každý rok na začátku sezóny jsou všechna družstva nažhavená a chtějí hrát co nejlepší basketbal, a tudíž se dá konstatovat, že v této fázi soutěže je liga poměrně vyrovnaná a i kvalita jednotlivých utkání bývá vesměs na dobré úrovni. V našem případě bilance 9:4 je velmi dobrá, určitě se nám povedl vstup do sezóny výsledkově a zároveň se domnívám, že i herně. Tento fakt je z hlediska pozitivních stránek nejdůležitější. Samozřejmě i solidní výkony některých hráčů (Pavel Houška, Admir Alič, Luboš Stria, Levell Sanders) vnímám jako další pozitivum naší hry. Rovněž tak bych zařadil do této kategorie i zvyšující se adaptabilitu Johna Boyera s naším týmem.
Z negativ bych vyzvedl dlouhodobou absenci M. Soukupa plus zranění klíčových hráčů L. Sanderse a P. Houšky, kteří díky tomu vynechali některá utkání. A samozřejmě slabší produktivita ve střelbě ze střední a dlouhé vzdálenosti v některých venkovních utkáních.
V domácí hale zatím držíme neporazitelnost, ale venku jsme byli již čtyřikrát (nyní bohužel již pětkrát) poraženi – čím to je, že po výjezdu za hranice našeho města se nedaří tak jako doma?
Je to dáno především kvalitou soupeřů, kteří jsou na stejné herní úrovni, nebo i vyšší než má náš tým. Samozřejmě důvodem jsou i další faktory, jako absence některých hráčů (viz. 1. odpověď) a slabá střelecká produktivita v těchto utkáních.
Kterého vítězství si zatím nejvíce ceníte? Který zápas byl také z vašeho pohledu nejvíce divácky atraktivní?
Pro mne osobně jsou cenná všechna vítězství, avšak je jasné, že nejblyštivější je to s Nymburkem. Atraktivitu pro diváky neumím posoudit. Nejvyšší návštěvnost jsme zaznamenali při utkání s Ústím nad Labem, zřejmě proto, že se jednalo o severočeské derby.
Velkou nepříjemností je tedy bezpochyby výše zmíněná dlouhodobá absence Míry Soukupa, kterého před nedávnem nahradil starý známý Tarvis Williams. Jak jste s ním zatím po lidské i basketbalové stránce spokojený?
Každý, kdo zná Tarvise ví, že je to prima chlapík, který má obrovskou lidskou pokoru a za dobu, co ho znám, jsem s ním nezažil žádnou konfliktní situaci. Po basketbalové stránce je příliš brzy dělat nějaké soudy, potřebuje se v první řadě dostat do lepší kondice a zároveň pracujeme na tom, aby i jeho souhra s ostatními spoluhráči měla zvyšující se tendenci.
A ještě něco ke druhé posile, Johnu Boyerovi. Má za sebou několik měsíců adaptace i téměř dvacet zápasů v našem dresu. Jak byste zanalyzoval jeho přínos pro tým, výkony v zápasech i jeho občasné srovnávání s Willem Hatcherem?
Domnívám se, že John prozatím odvádí zhruba to, co jsme si od něj slibovali. My jsme jasně avizovali, že k nám nepřichází komplexní hráč s bohatými zkušenostmi, ale 23letý rozehrávač, pro kterého je Děčín prvním klubem mimo USA. Navíc jeho příznivá cena, za kterou je ochoten u nás hrát plus české občanství byly dalšími důvody jeho angažování. Z mého pohledu je John výborný kluk, který je koučovatelný, pracovitý a rychle se učí jinému pojetí hry, než na jaké byl zvyklý. Bohužel se mu zatím nedaří tolik střelecky, ale díky jeho kvalitní obraně a dalším aspektům hry, které lze vyjádřit i statisticky (má nejvíc asistencí, nejvíc získaných míčů a je třetím doskakovačem našeho týmu), je pro nás platným hráčem.
William byl jasným lídrem, co se střelby týká, John má od začátku sezóny jinou roli, snaží se co nejvíc vyzývat ke skórování všechny svoje spoluhráče, pro něž je i tato nová skutečnost tak trochu novum. Především v situacích, v kterých by měli vzít osud utkání do svých rukou. Porovnávání obou hráčů z pohledu fanoušků, kteří vidí jenom dané koše, zaznamenávám neustále, ale já se na celou věc dívám trochu víc s nadhledem a širokospektrálně.
Před sezonou jste také prohlásil, že jedním z vašich primárních cílů bude hrát basketbal líbivý pro fanoušky. Daří se vám to zatím?
To neumím posoudit, ale kromě výsledků atraktivní basketbal vždy přivádí fanoušky do hlediště. Vzhledem k tomu, že na naše domácí utkání je vždy v hledišti téměř plno, tak soudím, že je se na co dívat a to doufám platí v nějakém menším měřítku i na venkovních utkáních.
Během první půlky soutěže jste také absolvovali dva nepříjemné tripy po venkovních palubovkách. Jak složité je pro hráče trávit tolik času na cestách a hrát utkání slepeně blízko sebe?
Jak složité to je nevím, ale jednoduché to rozhodně není. (úsměv) Vzhledem k naší geografické poloze jsme za předchozí sezóny již navyklí trávit mnoho hodin v autobusu díky naším výjezdům především na severní Moravu a letos už i na Slovensko. Nikdy se na tento fakt nebudeme vymlouvat jako důvod pro případnou porážku. Ale z mých letitých zkušeností mohu konstatovat, že to mnohdy na náš výkon negativní vliv má. Přes všechny tyto skutečnosti si každý s tímto faktem musí vyrovnat a nastavit si správně hlavu tak, aby odvedl co možná nejlepší výkon. Podstatným důvodem, proč jsme dvakrát spojili dvě utkání do tří dnů (Opava-Levice, Bratislava-Prostějov) je také finanční kritérium.
Sehráli jste také obě svá utkání na Slovensku v Bratislavě i Levicích. Jak se vám zamlouvala atmosféra při zápasech, zázemí klubů i přínos obou „ex-federálních“ mančaftů pro Mattonku?
Atmosféra v Levicích jedním slovem fantastická, na Interu to bylo chladnější i s ohledem na průběh utkání. Zázemí a vše spojené kolem toho je u obou týmů na velmi dobré úrovni. Hodnotit přínos v průběhu soutěže není objektivní, počkejme až po skončení celého ročníku.
Zpovídal: Ladislav Faltin
Zdroj: www.bkdecin.cz