Šikana je velmi diskutovaným tématem ve školních kuloárech. Kromě neblahých následků, které ji provázejí, je i velmi zajímavým tématem, které děti zajímá. V polovině letošního listopadu si školáci základní školy v Dobkovicích povídali s preventiskou děčínské policie o této nepříjemné životní zkušenosti, jenž mnohé z nás může zavést až k životním křižovatkám… ne-li ještě dál.
Dětem byly předány především základní informace, které jim mohou napomoci k lepší a rychlejší obraně v této nelehké životní situaci.
Za šikanu lze označovat jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí.
Prevence proti šikaně dětí a mládeže lze eliminovat několika osvědčenými způsoby :
- Zdůrazňujeme, že se dítě nemusí dítě o šikaně otevřeně mluvit.
- Věnujeme se svému dítěti, nasloucháme mu, všímáme si detailů vyprávění o dění ve škole i mimo něj.
- Seznámíme dítě s širším okruhem osob, ne které s v případě potřeby obrátit.
- Zdůrazníme, že nikdo nemá právo ubližovat druhým.Vhodné je použít nějaké ukázky z pohádky, např. nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.
- Upozorníme dítě na kriminální pozadí těchto skutků mezi dospělými a možnost stíhání případných aktérů.
- Informujeme dítě o tom, že vhodnou ochranou proti šikaně je dobrá parta a kamarádi, kteří se nebojí pomoci jeden druhému a projevy šikany odmítat.
- Při pravidelných návštěvách rodičovských schůzek se informujeme nejen na prospěch našeho dítěte, ale i na zařazení dítěte v kolektivu, na jeho chování během vyučování i mimo něj atd.
- V případě obav promluvme o svých obavách s učitelem, ptejme se učitele na jeho názor na šikanu a nebijme se sním spolupracovat. Je to náš spojenec.
- Ptejme se učitelů, zda se problémem šikany zabývají, do jaké hloubky a na jaké úrovni, jak ji odhalují, řeší, postihují.
Varovnými signály mohou být :
- Za dítětem nedochází domů žádný spolužák či kamarád.
- Dítě je zaražené, smutné a nemluví o tom, co se děje ve škole.
- Špatně usíná, zdají se mu hrůzostrašné sny, křičí ze spaní.
- Dochází ke zhoršení prospěchu, je nesoustředěné a často bez zájmu.
- Před odchodem do školy nebo při příchodu ze školy si dítě stěžuje na zdravotní problémy.
- Dítě často navštěvuje lékaře – má zvýšenou absenci, někdy i neomluvené hodiny.
- Do školy a ze školy chodí oklikami, může chodit i za školu.
- Domů chodí z roztrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami nebo bez nich.
- Často potřebuje peníze, ztrácí kapesné kupuje fiktivní školní pomůcky a neplatí obědy.
- Dítě mže domů chodit hladové, přestože dostává svačiny a má zajištěnou stravu ve škole.
- Nedokáže přesvědčivě vysvětlit svoje zranění.
- Nechce chodit na tělesnou výchovu, má odřeniny, škrábance nebo řezné rány, které se nedají uspokojivě vysvětlit.
- Je osamocené, s nikým se nebaví, nemá kamaráda, má často smutnou náladu, působí nešťastně a ustrašeně, stává se uzavřeným.
- Dítě trpí poruchami soustředění, je smutné natolik, že se u něj může vyvinout patologický smutek – deprese.
- Vyhrožuje sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusí.
Jak mohu jako rodič postupovat ? Co mohu při podezření na šikanu dělat ?
- Především ujistím své dítě, že jsem zcela na jeho straně, má mou plnou podporu a může se na spolehnout na mou ochranu.
- Zjistit o útoku na mé dítě co nejvíce informací.
- Požádat o pomoc další členy rodiny.
- V případě vážného fyzického napadení nechám své dítě odborně ošetřit a neposílám ho následující dny do přímého kontaktu s předpokládanými útočníky.
- Obrátím se na školu, nebojím se o šikaně otevřeně mluvit, např. na třídní schůzce
- Mám-li na ni podezření, spojím se s ředitelem školy nebo s třídním učitelem. Pokud podávám písemnou žádost nebo stížnost, mám schovanou kopii.
- Trvám na osobní schůzce a neřeším celou záležitost pouze telefonicky.
- Nebojím se požádat ředitele o přeložení dítěte do jiné třídy, případně školy. Mohu si ověřit poměry, jenž vládnou na jiné školy. Informuji se.
- Pokud s vedením školy nenajdeme společné řešení, nevzdávám to, obrátím se na příslušný školský úřad nebo na školní inspekci.
- Nemohu chtít po svých dětech ,aby byly statečné a vrátily to, co se jim stal. Nemají na to sílu a reakce „zub za zub, oko za oko“ není správným řešením. Jednám bez prodlení sám.
- Pomohu svému dítěti zvládnout psychickou zátěž a informuji ho, jak se vyhnout nebezpečným situacím ( např. co odpovědět, jak reagovat na provokace a jak zvládnout situaci v případě ohrožení ). Povídám si se svým dítětem, zodpovídám jeho dotazy, vysvětluji.
- V případě důvodného podezření na páchání trestné činnosti na mém dítěti informuji neprodleně Policii ČR.
Šikana může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů (omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškození cizí věci, vydírání, loupeže, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneužívání).
V závěru besedy se školáky jsme si společně navíc prohlédly policejní výstroj a výzbroj každého policisty.
nprap. Petra Trypesová
KŘP Ústeckého kraje
Kancelář ředitele krajského ředitelství
Preventivně informační skupina Děčín
Tel.: 974 432 208, 724 156 293
E-mail : pisdc@mvcr.cz