…říká trenér BK Děčín Pavel Budínský po utkání s Pardubicemi.
Trenére, jak byste s odstupem několika dní zhodnotil domácí porážku od Pardubic?
Výsledkově pro nás příliš krutá, ale velmi poučná a také odhalila v plné nahotě, jak se chová tým či jednotlivci v extrémně nepříznivé situaci, která nás postihla ve 3. čtvrtině utkání a kterou jsme letos v podstatě zažili poprvé.
Asi málokdo v hale čekal, že by po prvním poločase, kdy se dá říct, že jsme herně byli lepším týmem, přijde takové střelecké trápení v poločase druhém? Můžete obě půle zhodnotit?
Když se ohlédneme za poločasem prvním, tak si myslím, že jsme z hlediska obrany odehráli dobrý part stylem, který nám je vlastní, dostali jsme 30 bodů. Hráli jsme agresivně, nátlakově s velkým úsilím, které mělo minutu po minutě vzrůstající tendenci i s ohledem na vývoj utkání.
V útoku jsme ale bohužel od začátku nebyli produktivní tak, jak bychom potřebovali, přestože jsme měli poměrně jednoduché pozice a hned na začátku jsme prohrávali 2-14. Pak jsme se zmobilizovali, prostřídali sestavu, získávali silnější půdu pod nohama na obou polovinách hřiště, skórovali a začali určovat ráz utkání. Co bylo ale podle mě dost důležité pro vývoj 2. poločasu je, že jsme poslední 4 minuty nenavýšili rozdíl ve skóre, přestože jsme měli dobré příležitosti. J.Houška zasmečoval a míč vypadl ze síťky, nedali jsme 6 TH atd.
Ve druhém poločase jsme se ujali 6 bodového vedení 38-32 a pak jsme opět začali mít problém s obranným doskokem, o kterém jsme hovořili dost dlouho před i v průběhu utkání a dali šanci soupeři skórovat z druhých šancí.V útoku jsme byli pasivní, přesto jsme pokusy měli, ale bohužel jsme opět nedávali. A pak jsme začali ztrácet koncentraci a dělali mentální chyby v obraně a umožnili tak Pardubicím skórovat laciné koše a opět nechat dominovat na útočném doskoku. Nepomohly nám ani 2 time-outy, ani prostřídání sestavou, zkrátka na nás lehla deka a když už jsme nebyli schopni dát i střely z krátké nebo střední vzdálenosti, tak jsme prohráli úsek 22-0 a bylo po zápase.
Pojďme rozebrat obranu a útok v zápase. Dostali jste 70 bodů, jak to vnímáte?
Myslím, že 70 bodů je tak akorát v našich možnostech. Navíc poslední třetina bodů padla v době, kdy jsme byli již frustrovaní, bez vítězného ducha, neboť rozdíl ve skóre byl již dost velký a málokdo z hráčů věřil, že zápas otočíme. Takže obrana nebyla podle mne hlavní důvod naší prohry. Vždyť jsme dostali o 6 bodů méně, než v posledním vzájemném utkání, které jsme vyhráli 82-76.
Co potom říci k útoku? Přece jen 50 vstřelených bodů je poměrně málo…
Svým způsobem je to rekord, který tady málokdo pamatuje. Jak jsem se již vyjádřil po zápase, především ve druhém poločase jsme nebyli schopní dát koš ani z vyložených pozic a nedařilo se vůbec nikomu. Navíc když jsme byli „pod dekou“, tak selekce střel už nebyla dobrá a my jsme se nechovali racionálně.
Dá se tedy říct, že jsme prohráli i díky dobré obraně Pardubic, tak jak se dočteme ve většině médií?
Tak tomu bohužel je v ČR vždy, když autoři nevidí utkání. Podle výsledku je pak pro ně jediným možným důvodem dobrá obrana soupeře, takže při našich 50 bodech musela být ta pardubická mimořádně fantastická, což se domnívám a to se vší úctou a respektem k soupeři, nebyla. Ale vždy záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem dobrá obrana, neboť každý tým má jinou filosofii a měřítko, tudíž se na basketbal dívá jinou optikou.
A jaká podle Vás v tom případě byla?
Reaktivní, zatažená s principem přebírání clon, kdy celá pětice hráčů se zatáhne do vymezeného území, takže vám nedovolí dát koš z vnitřního prostoru a svým způsobem riskuje, že soupeři nepůjde střelba ze střední a dlouhé vzdálenosti. Něco asi jako když se při fotbale zatáhne všech 10 hráčů do velkého vápna a vyčkává na chybu soupeře, který se snaží něco vytvořit nebo obstřeluje bránu, protože se přes tento obranný blok blíž nedostane.
Reaktivní? Jak to myslíte?
No máte 2 hlavní možnosti jak hrát buď aktivně (chcete konat, tvořit) nebo reaktivně (reagujete). Opět uvedu příklad. Když hrají 2 tenisté a ten 1 je akční, tak hraje razantně s důrazem, chce hrát vítězné míče, nabíhat na síť, smečovat, hrát voleje apod. Zatímco ten druhý jen vrací míčky přes síť, netvoří, neriskuje a čeká až ten druhý udělá chybu, zahraje míček do sítě nebo autu a tím i za to získává body a samozřejmě může vyhrát.
Proto když někdo v basketu hraje pasivní zónu, což je v „Mattonce“ koneckonců k vidění dost často nebo zataženou osobní obranu jako Pardubice 40 min, kdy není na hráče s míčem vyvíjen žádný tlak, takže může tvořit, kombinovat, přihrávat a mít poměrně dost prostoru na střelu, tak je to v mých očích jenom reakce na útok soupeře. Proto když nechcete hrát nátlakově, získávat míče, blokovat střely, nutit tým zakončovat po časovém limitu na útok 24 sec., tak podle mého názoru a mé filosofie nehrajete dobrou obranu. A znovu zdůrazňuji, tím nechci nikoho urážet či kritizovat, protože každý má jinou představu o cestě, která vede za úspěchem a v tom je krása sportu a soupeření mezi sportovci v jakémkoliv sportu.
A který tým podle vás takovou hraje?
Myslím, že nikoho nepřekvapím, když řeknu Nymburk za vlády M.Katzurina. Za 4 roky jsem neviděl jedinkrát zónu, ale jenom tlak, tlak, tlak od všech 5 hráčů tak, jak je to moderní v celém vyspělém basketbalovém světě. Proto byl herní projev a výkony Nymburka tak dominantní, porážel velkými rozdíly všechny týmy v ČR a měl i díky tomu úspěchy v Evropě.
Takže pokud tomu dobře rozumím, nízký počet obdržených bodů nemusí vždy znamenat, že tým dobře brání?
Přesně tak. Alespoň podle mě.
Zdroj: www.bkdecin.cz